Z Jenštejna
| z Jenštejna | |
|---|---|
 | |
| Země |
 České království
|
| Tituly | |
| Zakladatel | Pavel z Jenštejna |
| Rok založení | 1368 |
| Konec vlády | 16. století |
| Větve rodu | Jankovští z Vlašimi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Páni z Jenštejna jsou český šlechtický rod, žili ve 14. až 16. století.
Historie
Rod pánů z Jenštejna založil bohatý pražský měšťan[1] a notář královské komory Pavel, bratr druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. V roce 1368 zakoupil hrad Jenštejn severovýchodně od Prahy a téhož roku se poprvé psal Pavel z Jenštejna. Koupený hrad záhy dostavěl.[2]
Zmíněný Pavel měl syna Jana. Jan z Jenštejna (1350–1400) přes své mládí díky otcovu bohatství a stykům získal četné církevní prebendy. Studoval v Praze, Padově, Bologni, Montpellieru a Paříži, kde měl možnost seznámit se s předními osobnostmi tehdejšího církevního i duchovního života. Jako majitel obročí podepisoval dlužní úpisy a žil rozverným životem. V pětadvaceti letech se stal míšeňským biskupem, roku 1378 pražským arcibiskupem. Působil též jako kancléř Václava IV. S mocí přišli i mocní nepřátelé, s církevními hodnostáři se navzájem uvrhal do klatby. Na krále vznesl žalobu u papeže, když ji ten nevyslyšel, vzdal se Jan roku 1396 arcibiskupského postu. Během následujícího roku se vydal na cestu do Říma, kde o tři roky později zemřel.
Hrad Jenštejn ztratil Jan již roku 1390, tehdy se jej zmocnil Zikmund Huler.[3] Majitelé hradu se pak rychle střídali, v letech 1583–1597 hrad již nebyl obýván a zchátral.[3]
Jan měl sourozence Martina, Pavla, Václava, Kateřinu a Annu. O Martinovi se prameny zmiňují naposledy v roce 1380; je možné, že zemřel dříve než Jan. Václav se dal na církevní dráhu, Anna byla řeholnicí v klášteře svaté Kateřiny na Novém Městě pražském a Kateřina se provdala za Menharta Olbramova ze Škvorce. Janův bratr Pavel měl syna, díky němu rod nevymřel po meči a udržel se až do 16. století. Přestože hrad Jenštejn už měl jiné majitele, Pavlovi potomci nadále užívali přídomek z Jenštejna.
Erb
Jenštejnové mají společný erb s pány z Vlašimi, na stříbrném podkladu se nacházejí dvě červené supí hlavy. Erb zřejmě používali zakladatelé obou rodů již v době, kdy ještě byli pražskými měšťany.
Odkazy
Reference
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Jenštejna, s. 68.
- ČERVINKA, Bohumír. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Sborník historického kroužku. 1933, roč. XXXIV, s. 124–141. Dostupné online.
- ČERVINKA, Bohumír. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Sborník historického kroužku. 1934, roč. XXXV, s. 1–7, 49–72. Dostupné online.
- MUSÍLEK, Martin. Z měšťanského domu na panovnický dvůr. Potomci Jana z Kamenice a Olbramovici ve službách Lucemburků a církve. Mediaevalia Historica Bohemica. 2017, roč. 20, čís. 2, s. 85–115. Dostupné online. ISSN 0862-979X.
Související články
