Wiśniowiečtí

Wiśniowiečtí
Země	Polské království
Mateřská dynastie	Gediminovci
Tituly	knížata (kňaz)
Mytický zakladatel	Kaributas
Rok založení	14. století
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wiśniowiečtí (polsky Wiśniowieccy) je polský knížecí rod rusínsko-litevského původu s erbem Korybut. Jejich rodové majetky se nacházely převážně na východě Koruny Polského království a jejich hlavním sídlem bylo město Loubny na dnešní Ukrajině.

Rod vymřel v roce 1744.

Historie rodu

Podle rodové tradice pocházejí Wiśniowiečtí z litevského vévodského rodu Gediminovců, a předkem rodu má být vévoda Kaributas, syn Algirdase, jeden ze sedmi synů velkoknížete Gedimina.

Jméno rodu Wiśniowiečtí je odvozeno od jména jejich předkové pevnosti Wiśniowiec (dnešní Vyšnivec na Ukrajině).^[1]

Členové rodu Wiśniowieckých měli titul kňaz (kníže). Na konci 16. století konvertovali z pravoslaví na katolicismus a naturalizovali se v Polsku. ^[1] V Polsko-litevském svazu národů měli značný vliv a v 16.–18. století získali veliký majetek na území dnešní Ukrajiny. Jejich panství byla natolik rozlehlá, že je řadila mezi nejmocnější magnáty v Polském království.

17. století bylo zlatým věkem rodu.^[1] Mezi nejvýznamnější členy rodu patřili armádní velitel Jeremiáš Wiśniowiecký a jeho syn Michal Korybut Wiśniowiecký, polský král a litevský velkovévoda (1669–1673).

Osobnosti

Michał Zbaraski Wiśniowiecký († po roce 1516), kníže ve Wiśniowci, od něhož odvozuje své jméno, nejstarší syn knížete Wasyla Zbaraského
Alexandr Wiśniowiecký (kolem 1500–1555), starosta Řečic
Ivan Michalovič Wiśniowiecký († po 1516)
Michal Wiśniowiecký (1529–1584) (1529–1584), kastelán braclavský a kyjewský
Alexandr Wiśniowiecký (1543–1577)
Dmytro Vyšněvěcký (? - 1563), první ataman ukrajinských kozáků
Adam Wiśniowiecký (cca 1566–1622)
Marianna Wiśniowiecká (1600–1624), manželka Jakuba Sobieského
Michal Wiśniowiecký (? - 1616), starosta v Ovruči
Anna Wiśniowiecká, provdaná za lublinského starostu Zbigniewa Firleje
Dimitr Jiří Wiśniowiecký (1631–1682), strážce koruny a hetman, vojvoda bełzský a krakovský
Jeremiáš Wiśniowiecký (1612–1651), kníže ve Wiśniowci, Łubnech a Chorolu, rusínský vojvoda, ženatý s Gryzeldou Konstancií Zámojskou
Michal Korybut Wiśniowiecký (1640-1673), polský král 1669–1673, ženatý s Eleonorou Rakouskou
Januš Antonín Wiśniowiecký (1678–1741), vojevova vilenský
Konstantin Wiśniowiecký (kolem 1516–1574), starosta žytomyrský
Konstantin Wiśniowiecký (1564–1641), vojvoda bełzský a rusínský, starosta čerkasský a kamenecký
Januš Wiśniowiecký (1598–1636), velký panoš koruny, starosta kremenecký
Konstantin Kryštof Wiśniowiecký (1633–1686), vojvoda podleský, braclavský a bełzský
Michal Serwacy Wiśniowiecký (1680–1744), litevský hetman, Grand Hetman, Castellan z Vilniusu, litevský kancléř, vojvoda vilenský. Poslední mužský potomek rodiny ^[2]
Uršula Františka Wiśniowiecká (1705–1753), manželka Michala Kazimíra Radziwiłla zv. Rybeńko