William Domett

Admirál Sir William Domett
Portrét z roku 1806 (Národní námořní muzeum v Greenwichi)
Portrét z roku 1806 (Národní námořní muzeum v Greenwichi)
První námořní lord
Ve funkci:
25. března 1812 – 23. října 1813
Předchůdce Sir Richard Bickerton
Nástupce Sir Joseph Sydney Yorke
Narození 1752
Hawkchurch
Úmrtí 19. května 1828 (ve věku 75–76 let)
Hawkchurch
Profese námořní důstojník
Ocenění velkokříž Řádu lázně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir William Domett (1752 – 19. května 1828) byl britský admirál. Od mládí sloužil v Royal Navy, zúčastnil se válek v koloniích, později se vyznamenal ve válkách s Francií. Během napoleonských válek vynikl spoluprací s admirálem Nelsonem. V roce 1804 ze zdravotních důvodů rezignoval na aktivní službu na moři, později zastával funkci prvního námořního lorda (1812–1813). V roce 1815 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1819 dosáhl hodnosti admirála.

Životopis

Křižník HMS Royal George, vlajková loď kapitána Dometta v letech 1793–1800

Narodil se pravděpodobně v Devonu, ale o jeho dětství a mládí nejsou žádné informace, poprvé je zmiňován v roce 1769 kdy vstoupil do Royal Navy. Svou kariéru zahájil pod patronátem admirála Alexandera Hooda a prvních pět let strávil ve Středozemním moři (1769–1774). Poté byl převelen ke břehům Severní Ameriky, kde se zúčastnil obléhání Québecu. Poté bojoval v několika bitvách ve válce proti USA a v roce 1777 byl povýšen na poručíka. Po návratu do Evropy se zúčastnil bitvy u Ushantu (1778), poté znovu v Severní Americe bojoval v bitvě u Chesapeake (1781). Stal se pobočníkem admirála Samuela Hooda a jako velitel lodi HMS Barfleur zajal čtyři nepřátelské lodě. Během roku 1782 dosáhl v rychlém sledu hodností komandéra a kapitána a zúčastnil se závěrečné fáze obléhání Gibraltaru. Po pařížském míru (1783) byl několik let mimo aktivní službu s polovičním platem.[zdroj?]

Znovu byl povolán na začátku válek proti revoluční Francii a sloužil v Lamanšském průlivu. Zúčastnil se bitvy Slavného 1. června (1794) a bitvy u Groix (1795), mezitím znovu sloužil pod admirálem Alexandrem Hoodem. V Lamanšském průlivu setrval i na počátku napoleonských válek. Svým návrhem přispěl k změně Parkerových plánů bitvy u Kodaně (1801), která se pak stala jedním z triumfů admirála Nelsona.[1] Po roce 1802 sloužil u břehů Irska a v roce 1804 dosáhl hodnosti kontradmirála. Další aktivní službu na moři odmítl kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu a pobýval převážně v Londýně, kde působil ve správě Royal Navy. V letech 1808–1812 byl jedním z lordů admirality a nakonec v letech 1812–1813 prvním námořním lordem.[2] Mezitím byl povýšen na viceadmirála (1809) a v letech 1813–1815 zastával funkci velitele v přístavu Plymouth, poté ale opět kvůli špatnému zdraví službu definitivně opustil. Jako nositel rytířského kříže Řádu lázně byl v roce 1815 povýšen do šlechtického stavu s titulem Sir. V roce 1819 dosáhl hodnosti admirála.[3] Závěr života strávil na svém statku v Devonu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ TRUCHANOVSKIJ, Vladimir: Osud admirála Nelsona; Praha, 1992; s. 224–225 ISBN 80-204-0126-1
  2. ↑ Personální obsazení úřadu lordů admirality v letech 1660–1870 na webu The British History Online dostupné online
  3. ↑ Služební postup admirála Dometta na webu threedecks dostupné online

Literatura

  • KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789–1794 v Atlantiku.; Praha, 2018; 198 s. ISBN 978-80-7557-145-8
  • ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792–1802; Praha, 2017; 504 s. ISBN 978-80-7557-041-3

Externí odkazy

Zdroj