Wilhelm Weber (admirál)

Wilhelm Weber
Velitel Námořní základny v Terstu
Ve funkci:
1905 – 1907
Předchůdce Leopold von Jedina-Palombini
Nástupce Guido Couarde von Grignon
Velitel pevnosti Castelnuovo
Ve funkci:
1903 – 1905
Předchůdce Josef Mauler von Elisenau
Nástupce Lazar Šukić
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost viceadmirál (1911), kontradmirál (1904), kapitán řadové lodi (1900), fregatní kapitán (1897), korvetní kapitán (1894)
Narození 30. září 1852
Gmünd
Úmrtí 25. listopadu 1929 (ve věku 77 let)
Salcburk
Profese admirál
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Franz Maria Weber (30. září 1852 Gmünd – 25. listopadu 1929 Salzburg) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1873, vyznamenal se především během boxerského povstání v Číně. Svou kariéru zakončil jako velitel námořní základny v Terstu (1905–1907). Po odchodu do výslužby byl povýšen na viceadmirála (1911).

Biografie

Křižník SMS Aspern, vlajková loď kapitána Webera během boxerského povstání v Číně

Narodil se do rodiny nájemce statku a ve svém rodišti absolvoval reálku. V letech 1869–1873 studoval na C. k. námořní akademii v Rijece a poté vstoupil jako kadet k námořnictvu. Na lodích SMS Minerva a SMS Habsburg se plavil po Středomoří a v letech 1871–1873 absolvoval cestu na Dálný východ na korvetě SMS Fasana. V roce 1873 získal hodnost praporčíka a v dalších letech působil u Hydrografického úřadu v Pule nebo u námořních jednotek na pevnině. Několikrát zastával funkci osobního pobočníka vrchního velitele námořnictva admirála Millosicze[1] a postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1882, poručík II. třídy 1885). Vykonával službu na dělových člunech a torpédových křižnících a v letech 1892–1893 na korvetě SMS Frundsberg absolvoval cestu do Ameriky.[2]

K datu 1. listopadu 1894 byl povýšen na korvetního kapitána,[3] byl prvním důstojníkem na kasematové lodi SMS Kaiser Max a v letech 1894–1896 velitelem lodi SMS Bellona.[4] Dne 1. listopadu 1897 obdržel hodnost fregatního kapitána, byl technickým referentem u oblastního námořního velitelství v Terstu a prvním štábním důstojníkem u sborového námořního velitelství v Pule. Jako velitel chráněného křižníku SMS Aspern se v letech 1900–1901 zúčastnil rakousko-uherské výpravy v rámci mezinárodního zákroku proti boxerskému povstání v Číně. Mezitím byl povýšen na kapitána řadové lodi (1. listopadu 1900) a na zpáteční cestu do Evropy převzal velení křižníku SMS Kaiserin Elisabeth.[5] Po návratu z východní Asie byl znovu přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule, kde zastával funkci zástupce velitele arzenálu (1901–1902).[6]

V letech 1903–1905 byl velitelem pevnosti a přístavu Castelnuovo (dnes Herceg Novi v Černé Hoře)[7] a ke dni 1. listopadu 1905 byl povýšen do hodnosti kontradmirála. V roce 1905 krátce zastával funkci prezidenta Námořní technické kontrolní komise a nakonec byl velitelem oblastního námořního velitelství v Terstu (1905–1907).[8][9] K datu 1. listopadu 1907 byl penzionován[10] a mimo aktivní službu později získal hodnost viceadmirála (31. ledna 1911).[11]

Řády a vyznamenání

Během služby u námořnictva se stal nositelem několika ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 897, 907 dostupné online
  2. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 144 dostupné online
  3. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1895; s. 1095 dostupné online
  4. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1895; s. 175 dostupné online
  5. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1901; Vídeň, 1901; s. 155 dostupné online
  6. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1902; s. 128 dostupné online
  7. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1904; s. 1215, 1217 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 308 dostupné online
  9. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1905; s. 1232 dostupné online
  10. ↑ Služební postup Wilhelma Webera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 198 dostupné online
  11. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 115 dostupné online

Literatura

  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 462–467 (heslo Karl Kailer von Kaltenfels) ISBN 3-7648-2519-7

Externí odkazy

Zdroj