Wenzel Katzerowsky

Wenzel Katzerowsky
Narození 24. října 1835
Liberec XI-Růžodol I
Úmrtí 9. srpna 1901 (ve věku 65 let)
Česká Lípa
Alma mater Německá univerzita v Praze
Povolání učitel, klimatolog a archivář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wenzel Katzerowsky (24. října 1835 Růžodol u Liberce[1] – 9. srpna 1901 Česká Lípa) byl rakouský a český historik, archivář, klimatolog a pedagog německé národnosti, zakladatel moderního žateckého dějepisectví.

Život

Bývalé gymnázium v Žatci

Narodil se v rodině koželuha Thomase Katzerowského, který pocházel z Klatovska, jeho žena Kateřina se narodila v Domažlicích. V letech 1847–1855 studoval na Gymnáziu v České Lípě.[2] V letech 1855–1860 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze matematiku a fyziku. Zde také v roce 1862 získal titul doktora filosofie. Roku 1860 působil krátce na českolipském gymnáziu, ale již roku 1861 odešel na premonstrátské gymnázium v Žatci.[3] Cítil ale, že zde nemá vyhlídky na řádné místo profesora, a tak se roku 1870 odstěhoval do Děčína. Tam byl v lednu 1871 jmenován gymnaziálním učitelem a v březnu téhož roku nastoupil na gymnázium do Litoměřic. Zde učil až do smrti.[4]

Katzerowsky sice vystudoval technické předměty, ale jeho zájem ležel jinde. Už v Žatci začal pořádat tamní městský archiv a tutéž činnost vyvíjel i v Litoměřicích, kde zastával funkci městského archiváře.[5] Zde se snažil prosadit provenienční princip, zásadu, podle níž se archiválie mají pořádat podle svých původců. To bylo v době, kdy tato strukturalistická zásada ještě nebyla všeobecně rozšířená.[6]

Angažoval se v českolipském vlastivědném spolku s názvem Nordböhmischer Exkursions-Club, v jehož tiskovém orgánu – Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Club – hojně publikoval. V letech 1887–1888 byl spolu s Antonem Paudlerem jeho šéfredaktor. Za zásluhy o činnost spolku byl v roce 1887 jmenován jeho čestným členem.[7] O Katzerowského rodině zatím není nic známo kromě toho, že v době jeho úmrtí byla naživu jeho sestra.[8] Zemřel náhle na mrtvici v domě čp. 115 v České Lípě, kde trávil prázdniny.[9]

Dílo

Budova bývalého gymnázia v Litoměřicích

Katzerowsky musel kromě rodného jazyka dobře ovládat i latinu a češtinu a rovněž musel získat základní znalosti z paleografie. Na obou svých působištích, v Žatci a Litoměřicích, studoval a zpřístupňoval latinské středověké písemnosti i české písemnosti ze 16. století. Kromě už zmíněného Excursions-Clubu publikoval většinu svých studií ve čtvrtletníku Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen (Zprávy Spolku pro dějiny Němců v Čechách), který vydával stejnojmenný spolek. Jedinečný je jeho přínos pro historickou klimatologii. Bývá považován za jednoho ze zakladatelů této vědní disciplíny v Čechách.[10] Výpisů ze žateckého archivu využil v roce 1882 v práci Meteorologické záznamy ze Žatce,[11] litoměřickou tematiku popsal ve dvou svazcích ročenky litoměřického gymnázia z let 1895 a 1896.[12] V obou případech jde o editace českých záznamů o počasí ze 16. a 17. století z různých pramenů. Kromě toho editoval záznamy s meteorologickým obsahem litoměřických městských písařů z let 1564–1607[13] a Antona Gottfrieda Schmidta.[14]

Pro žatecké dějepisectví mělo ve své době klíčový význam několik Katzerowského brožur a studií. Kvůli přehlednosti jsou jejich bibliografické záznamy uvedené v oddílu Výběrová bibliografie níže. Především to byl popis tzv. Stankova formuláře ze 14. století, který Katzerowsky objevil v roce 1887 na živnostenské výstavě v Žatci. Stále použitelnými příručkami jsou Katzerowského práce o žateckých královských rychtářích a purkmistrech, stejně tak jako pojednání o humanistické městské škole. To platí také o brožuře Nekrologium der Stadt Saaz von 1500–1887. Katzerowsky měl v rukou prakticky všechny písemné prameny, které jsou k dispozici i v současnosti, a k tomu některé další. Mohl vycházet i z dvou předchůdkyň stávající děkanské kroniky, které jsou dnes nezvěstné. Pro prosopografii předbělohorského Žatce vykonal Katzerovský velký kus práce. V některých případech se však dopustil omylu, proto je nutné k jeho údajům přistupovat kriticky.[15] Na Katzerowského navázal ve svých německých dějinách Žatce z roku 1894 Adolf Seifert.

Rovněž pro dějiny Litoměřic napsal řadu přínosných studií. Podobně jako v Žatci se i tam věnoval nejstarším městským knihám. V roce 1895 popsal ze soukromého vlastnictví pro archiv získanou městskou knihu s nejstaršími] zápisy ze 40. let 14. století a o rok sepsal nejstarší městské knihy nacházející se tehdy v archivu. V několika studiích se Katzerowsky zabýval osudy Litoměřic v době válek o rakouské dědictví a sedmileté války.

Výběrová bibliografie

Zkratka MVGDB znamená Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, MNEC značí Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs.

  • Die Primatoren der Stadt Saaz, MVGDB X, 1872, s. 37-43, 66–74. online
  • Die Saazer Schule, MVGDB XII, 1874, s. 241–253. online
  • Die königlichen Richter von Saaz, MVGDB XVIII, 1879, s. 61–68. online
  • Occupation der Stadt Leitmeritz im österreichischen Erbfolgkriege, MNEC 7, 1884, s. 257–265.online
  • Die Stadt Leitmeritz im zweiten slesischen Kriege, MNEC 8, 1885, 161-177. online
  • Nekrologium der Stadt Saaz von 1500–1887, nákladem vlastním, Žatec 1888, 53 str.
  • Ein Formelbuch aus dem XIV. Jahrhunderte, MVGDB XXIX, 1891, s. 1-30. online
  • Die Memorabilienbücher der Stadt Leitmeritz, MNEC 17, 1894, s. 314–317. online
  • Ein Leitmeritzer Stadtbuch aus dem XIV. Jahrhundert, MVDGB 33, 1895, s. 100–107. online
  • Leitmeritz in den Jahren 1760–1763, MNEC 18, 1895, s. 209–219. online

Odkazy

Reference

  1. ↑ MATRIČNÍ ZÁZNAM O NAROZENÍ. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ HORČIČKA, Adalbert. Dr. Wenzel Katzerovsky †. Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. 1901, roč. 40, čís. 2, s. 303. Dostupné online [cit. 31. 1. 2024]. 
  3. ↑ SEIFERT, Adolf. Die Stadt Saaz im 19. Jahrhunderte. Žatec: nákladem vlastním, 1902. 577 s. S. 303. 
  4. ↑ Meldungen und Meinungen. Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Club. 1901, roč. 24, čís. 1, s. 110. Dostupné online [cit. 31. 1. 2024]. 
  5. ↑ PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 53. 
  6. ↑ KOTYZA, Oldřich; SMETANA, Jan; TOMAS, Jindřich a kol. Dějiny města Litoměřic. Litoměřice: Město Litoměřice, 1997. 479 s. ISBN 80-85433-48-6. S. 306.  (Dále jen Kotyza 1997).
  7. ↑ PAUDLER, Anton. Professor Dr. W. Katzerowsky †. Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Club. 1891, roč. 24, čís. 4, s. 372. Dostupné online [cit. 1. 2. 2024]. 
  8. ↑ ANKERT, Heinrich. Prof. Dr. Katzerowsky´s Nachlass. Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Club. 1902, roč. 25, čís. 1, s. 99. Dostupné online [cit. 1. 2. 2024]. 
  9. ↑ Matriční záznam o úmrtí [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kotyza 1997, s. 402.
  11. ↑ KATZEROWSKY, Wenzel. Meteorologische Aufzeichnungen aus Saaz. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen. 1882, roč. 21, čís. 4, s. 345–353. Dostupné online [cit. 2. 2. 2024]. 
  12. ↑ KATZEROWSKY, Wenzl. Meteorologische Nachrichten aus den Archiven der Stadt Leitmeritz. Jahres-Bericht des k. k. Staats-Ober-Gymnasiums zu Leitmeritz in Böhmen. Roč. 1895, 1896. 
  13. ↑ KATZEROWSKY, Wenzel. Die meteorologischen Aufzeichnungen der Leitmeritzer Stadtschreiber aus den Jahren 1564 bis 1607. Praha: H. Dominikus, 1886. 29 s. 
  14. ↑ KATZEROWSKY, Wenzel. Die meteorologische Aufzeichnungen des Leitmeritzer RathsverwandtenAnton Gottfried Schmidt aus den Jahren 1500-1761. Praha: H. Dominikus, 1887. 29 s. 
  15. ↑ ROEDL, Bohumír. Žatecké dějepisectví před rokem 1914. In: KORDIOVSKÝ, Emil. XXV. Mikulovské sympozium. 100 let Vlastivědy moravské a vlastivědná práce na Moravě. Mikulov: Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, 1998. ISBN 80-85048-84-1. S. 179.

Literatura

  • Kotyza, Oldřich, Wenzel Katzerowsky a jeho přínos historické klimatologii, Česká beseda o německých badatelích v oblasti pomocných věd historických, archivnictví a edic historických pramenů. Příspěvky z konference pořádané 12. listopadu 1999 v Ústí nad Labem katedrou historie Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a katedrou pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2000, s. 13–23.
  • Tomas, Jindřich, Wenzel Katzerowsky, matematik, fyzik a archivář, Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna roku 1999, Brno 2000, s. 121–124.

Zdroj