Walter typ A

Walter, typ A
Motocykl Walter typ A (1911)
Motocykl Walter typ A (1911)
Výrobce
Josef Walter (1902-1910), J.Walter a spol. (1911–1913)
Výroba 1902-1913
Motor Čtyřdobý, vzduchem chlazený jednoválec se zdvihovým objemem 299 až 427 cm³
Vrtání 70-80 mm dle kubatury
Zdvih 75-85 mm dle kubatury
Plnění karburátor Longuemare, později Walter nebo Zenith
Výkon 1,5 kW (2 k) – 2,6  kW (3,5 k)

Walter typ A byl jednoválcový motocykl zprvu vyráběný jako motorové kolo (moped). Tyto motorové stroje začal Josef Walter vyrábět v roce 1902. Jednoválcové motocykly byly ve výrobě až do roku 1913.[1]

Vznik a vývoj

Motorové kolo Walter (1902)

Vznik dílny zámečníka Josefa Waltra na výrobu a opravu jízdních kol (Josef Walter, mechanická dílna na Smíchově), ke kterým nakupoval součástky od britské firmy BSA, na Smíchově ve Smetanově ulici čp.753 (nyní Kořenského 753/12), se datuje rokem 1898. V roce 1901 se stěhuje do větší dílny v Kinského ulici čp. 218 (nyní Štefánikova 218/3). Tato dílna měla již 8 obráběcích strojů a byl zde vyroben první motocykl Walter s jednoválcovým motorem 2 k. S konstrukcí prvního motorového kola Josef Walter započal v roce 1900, ale dokončeno bylo až na přelomu let 1901-1902.[2] Odvážný český "selfmademan" k výrobě velocipedů přičlenil v roce 1901 výrobu motocyklů a v tomto roce také první stroje uvedl na trh.[3]

Motocykl měl jednoválcový motor o objemu 299 cm³ a výkon 2 k/1,5 kW při 1200 ot/min.[4] Tento typ získal za svou pokrokovou a účelnou konstrukci v květnu 1902 na hospodářské výstavě v Praze bronzovou medaili Obchodní komory pražské[5] a stříbrnou medaili[6] Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách[7] v květnu 1903 na Jarní hospodářské výstavě v Praze na Žofíně. (kategorie XII. Řemeslné a průmyslové výrobky).[8]

Motocykl Walter, jednoválec
Motocykl Walter, jednoválec 3,0-3,5 k (1906)
Walter typ A (1913)

Na prvním motocyklovém salonu Českého klubu automobilistů (ČKA) na pražském Žofíně v roce 1904[9] byly představeny pražským zástupcem Edvardem Albrechtem modely 1,25 HP/0,92 kW za 1000 rakouských korun a 3,5 HP/2,6 kW za 1200 K.[10] Na První mezinárodní výstavě automobilů a motocyklů v Praze,[11] konané za pořadatelství ČKA a Českého klubu motocyklistů (ČKM) v dubnu 1905 na pražském výstavišti vystavoval Josef Walter již 6 strojů, jednoválcové o výkonu 3-3,5 HP a nově i dvouválcové o výkonu 4-4,5 HP.[12] O rok později, v dubnu 1906 na II. mezinárodní výstavě automobilů a motorových kol vystavoval pražský konstruktér Walter jednoválce o výkonu 3,5 HP a dvouválce o výkonech 4, 5 a 6 HP.[13]

V letech 1902–1914 vyráběl Walter jednoválcové (Typ A), dvouválcové (Typ B) motocykly,[14] motorové tříkolky (typy C a D). Motocykly byly vyráběny v dílnách ve smíchovské ulici Na Zatlance č.p. 1120, kam dílnu do nových prostor o ploše dílen a kanceláří 350 m2, přestěhoval v roce 1905. Na III. pražském saloně automobilovém konaném 24. března až 1. dubna 1907 vystavoval Walter v průmyslovém paláci na pražském výstavišti "motocykle" (dle vzoru motýle) jednoválcové i dvouválcové.[15] Motocykly byly průběžně modernizovány, zhruba od roku 1908 zavedl Walter typové označení svých strojů - jednoválcové Typ A a dvouválcové Typ B. Na autosalonu v březnu 1908 představil Walter stroje vybavené lamelovou spojkou a řetězovým převodem.[16]

V letech před I. světovou válkou si Waltrova továrna nemohla stěžovat na nedostatek zákazníků. Všechny její výrobky – jak motocykly tak i tříkolky a později i automobily – byly prodány dříve, než byly dokončeny. Ani autosalony nečinily výjimku a u všech vystavovaných vozidel se vždy hned první den skvěly tabulky „prodáno“. Od roku 1905 stavěl Walter dvouválcové stroje, zpravidla od roku 1907 vybavené i přívěsným vozíkem (sajdkárou), od roku 1910 známe tříkolky a od roku 1911 i automobily W-III, W-II a W-I. I proto výroba jednoválcových strojů slábne a je ukončena v roce 1913.[2] Naposledy byly jednoválcové a dvouválcové motocykly Walter (po dvou exemplářích) vystaveny na XI. automobilového salonu na pražském výstavišti 12.-19. dubna 1914.[17]

Popis motocyklu

Typ A bylo jednostopé motorové vozidlo, podle dnešních hledisek kombinace motocyklu a bicyklu. Rozdíl mezi motorovým kolem a mopedem není zcela pevný. Mopedem se obvykle rozumí dopravní prostředek, kde už je pohon lidskou silou spíše nouzovým a základem je pohon motorový, naopak u motorového kola se spíše předpokládá základní pohon lidskou silou a motor jako výpomoc, když lidské síly docházejí. Z tohoto porovnání byly první Waltrovy stroje mopedem. První Waltrův motocykl dosahoval rychlosti 45 km/h.[4]Magneto na prvních motorových kolech bylo umístěno pod motorem.

Stroje postavené v letech 1903-1904 byly charakteristické krátkým vysokým rámem z "pravých anglických rour" na kolech 26x2" pro motocykl o výkonu 2 HP a rozvorem 1250 mm (1903) resp. 2,5 HP o zdvihovém objemu 350 cm³ (1904), popř. 26x2 1/4" pro motocykl o výkonu 3 HP (1905). Velmi rychle se obměňovalo konstrukční provedení rámu, do kterého Walter zabudoval i tašku na nářadí. Čtyřtaktní motory vlastní konstrukce se samočinným sacím ventilem měly odtrhové zapalování s nízkonapěťovým elektromagnetem Bosch (magneto umístěno před motorem) a byly osazeny rozprašovacím karburátorem Longuemare. Kotouč k napínání řemene s kuličkovými ložisky byl upraven tak, aby v "každém posunutí" stál rovnoběžně mezi motorovou a zadní řemenicí. Řemenový bezrychlostní sériový motocykl z roku 1907 měl vrtání i zdvih 75 mm (zdvihový objem 331 cm³) a maximální výkon činil 2,5 HP při 1200 ot/min. Stroj byl dlouhý 2,5 m a vysoký 1,06 m. Dosahoval rychlosti 45 km/h.[18]

Později do výroby zavedené jednoválce měly již snímací hlavu válce a magneto bylo přemístěno za motor. Motorové bloky z let 1908-9 měly již bloky se zaoblenými hranami. Od roku 1908 byly některé Waltrovy stroje vybaveny řetězovým převodem, byť i pohon plochým řemenem byl nadále využíván. V letech 1911-3 měl typ A, vybavený svítilnou a houkačkou, motor o zdvihovém objemu 427 cm³ při vrtání 80 mm a zdvihu 85 mm s výkonem 3 HP.[10]

Sportovní úspěchy

Přestože se tyto motocykly nestavěly pro sportovní účely, tak je Walter vyslal brzo do závodních podniků. Před I. světovou válkou startovaly v soutěžích Českého klubu motocyklistů (ČKM) a Českého klubu automobilistů (ČKA) na trati Praha–Tábor–Písek-Praha, závodech do vrchu Zbraslav–Jíloviště, na závodech mezi 19. a 23. km na silnici Praha–Dobříš atd. Soutěž Č. K. motocyklistů se konala 7. října 1906 na trati Praha-Tábor-Písek-Praha v délce 226,4 km. Start byl o 7. hodině ranní U zelené lišky na Pankráci. Odstartovalo 37 strojů (ze 43 přihlášených). Walterovy stroje dobily 1. ceny v třídě motorek továrních (jezdec Merfait), 1. cenu v třídě motorek soukromníků (jezdec ing. H. Emming) a 2 třetí ceny.[19]

Předzvěstí těchto úspěšných účastí v závodech byla dálková jízda uskutečněná v  roce 1907, kdy byla vykonána jízda Praha–Terst a zpět se dvěma motocykly Walter B (dvouválec 6 HP) a Walter A (jednoválec 3 HP). Na cestě měřící 1665 km „ani stroje, ani gumy Miskolczy nevolaly po pomoci svých pánů“ – Jozy Papeže a dr. Dittricha. Do Terstu jeli přes Vídeň a Štýrský Hradec, zpět přes Celovec, Liezen, Linec a Č. Budějovice.[20]

V roce 1908 startovaly 25. března v I. ročníku závodě do vrchu Zbraslav-Jíloviště 4 jednoválcové stroje Walter.[21] V třídě cestovních motocyklů obsahu válců do 0,6 litru a přes 35 kg hmotnosti sklidil ovoce své neúnavné práce a skutečné lásky k motorovým dvoukolkám smíchovský konstruktér Josef Walter, když jeho stroj, řízený obratným Waltrovým vyučencem E. Ladem, nejen že dobyl vítězství kategorie před Fr. Radou na stejném typu, nýbrž docílil i nejlepšího času cestovních motorek vůbec (kat. II).[22]

Impozantního úspěchu dobily Waltrovy stroje na Soutěži spolehlivosti motorek ČKM 26. září 1909 na trase Praha-Tábor-Písek-Dobříš. Do závodu odstartovalo 22 strojů a 19 z nich dojelo do cíle, z čehož 18 motocyklů bylo značky Walter. Na jednoválcích do 4 HP postupně od startu vyjeli na trať Mrskos, inž. Červinka, Papež a Čapek. V této kategorii zvítězil Josef Papež za 4:33 h před Josefem Čapkem, který náročnou trať zdolal za 5:44 h.[23] O rok později v závodě motorek ČKA na dobříšské silnici mezi 19. a 23. kilometrovníkem v II. kategorii dojel na 5. místě Slavík (jednoválcovky s vrtáním 70-85 mm) a ve III. kategorii jednoválcovky nad 85 mm vyhrál Zátka před Adamcem (oba Walter).[24]

V mezinárodním závodě ČKA motorových kol a tříkolek, který se konal 13. října 1912 na dobříšské silnici mezi 19. a 23. kilometrovníkem (později se závod jezdil jako Jíloviště-Řidká) v I. kategorii jednoválcových strojů do vrtání 70 mm zvítězil K. Milda na Walteru typu A, v II. kategorii (jednoválce vrtání 70-85 mm a dvouválce 50-70 mm) zvítězil Dolanský (Walter) a konečně v III. kategorii jednoválců přes 85 mm zvítězil Klement Adamec (Walter typ A). Ve všech 7 vypsaných kategoriích zvítězily stroje Walter.[25] Na III. ročníku závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště obsadil Klement Adamec 13. dubna 1913 v III. kategorii (motocykly o výkonu 3–4,5 k) 2. místo (Walter A) za Fritschem na N.S.U. Na dalších místech na Waltrech dojeli Kratochvíle a Novotný. V kategoriích motorky s přívěsem a v tříkolkách rovněž zvítězily stroje Walter.[26]

Zřejmě posledním závodem před I. světovou válkou, kde startovaly jednoválce Walter, byl závod motorových kol Jíloviště-Řídká, konaný na dobříšské silnici 26. října 1913. V kategorii o obsahu válců do 320 cm³ obsadil 3. místo Masopust za dvěma motocykly NSU.[27]

Galerie

  • Walter Typ A (1907) na výstavě na hradě Bítov 2018
    Walter Typ A (1907) na výstavě na hradě Bítov 2018
  • Walter Typ A (1911)
    Walter Typ A (1911)
  • Walter Typ A (1911) na Automobilových klenotech 2019
    Walter Typ A (1911) na Automobilových klenotech 2019
  • Walter Typ A (1911)
    Walter Typ A (1911)
  • Walter typ A, magneto Bosch
    Walter typ A, magneto Bosch
  • Walter Typ A, karburátor Longuemare
    Walter Typ A, karburátor Longuemare

Odkazy

Reference

  1. ↑ TOŠNAR, Libor; SOMMER, Bohumil. Motocykly, tříkolky, automobily 1901-51. Nový Signál. Motorlet n.p., Praha-Jinonice, 1981-1982. 
  2. ↑ a b BRYNYCH, Josef; RUS, Ladislav a kol. Od bicyklu k leteckému motoru. 1. vyd. Praha-Jinonice: Závod Jana Švermy, 1961. 95 s. S. 9–13, 65, 75–76. 
  3. ↑ SADECKÝ, L. Naše automobily a motocykly. Auto. 1943-05-15, roč. 25, čís. 5, s. 105–107. Dostupné online. 
  4. ↑ a b GOMOLA, Miroslav. Josef Walter a spol. - akciová továrna na automobily a letecké motory. 1. vyd. Brno: AGM CZ, 2002. 232 s. ISBN 80-85991-23-3. S. 4–14. 
  5. ↑ Hospodářská výstava v Praze. Národní listy. 1902-05-21, roč. 42, čís. 138, s. 9. Dostupné online. 
  6. ↑ Z jednoty průmyslové. Národní listy. 1903-07-24, roč. 43, čís. 200, s. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách. Obzor národohospodářský. 1903-09-15, roč. 8, čís. 8, s. 397–398. Dostupné online. 
  8. ↑ Jarní hospodářská výstava. ČAS. 1903-05-23, roč. 17, čís. 140, s. 6. Dostupné online. 
  9. ↑ Automobilism. Národní listy. 1904-02-28, roč. 44, čís. 59, s. 10. Dostupné online. 
  10. ↑ a b MARČÍK, Libor. Naše motocykly (I. díl. Rakousko-Uhersko 1899-1918). 1. vyd. Jinočany: Marčík, 2001. 279 s. ISBN 80-238-7362-8. S. 162–182. 
  11. ↑ První mezinárodní výstava automobilův a motocyklů v Praze 1905. Věda a práce. 1905, roč. 13, čís. 14, s. 214. Dostupné online. 
  12. ↑ Výstava automobilů a motocyklů v Praze. Národní listy. 1905-04-25, roč. 45, čís. 113, s. 3. Dostupné online. 
  13. ↑ II. mezinárodní výstava automobilů a kol motorových. Národní listy. 1906-04-15, roč. 46, čís. 104, s. 25. Dostupné online. 
  14. ↑ Mezinárodní výstava aut, motocyklů a kol (1905). Automobil-revue. 1935-04, roč. 3. (1935), čís. 4, s. 8. Dostupné online. 
  15. ↑ III. salon pražský automobilní. ČAS. 1907-03-21, roč. 21, čís. 80, s. 8. Dostupné online. 
  16. ↑ Pražský salon automobilní. Národní listy. 1908-03-22, roč. 48, čís. 81, s. 17. Dostupné online. 
  17. ↑ XI. salon automobilý. Národní listy. 1914-04-12, roč. 54, čís. 100, s. 25–26. Dostupné online. 
  18. ↑ Popis exponátu, motocykl Walter, Valtice 2018
  19. ↑ HEINZ-HENRY, Vilém. Soutěž Č. K. motocyklistů. Národní listy. 1906-10-13, roč. 46, čís. 282, s. 3. Dostupné online. 
  20. ↑ Praha-Terst a zpět. ČAS. 1907-08-21, roč. 21, čís. 230, s. 6. Dostupné online. 
  21. ↑ Závod Zbraslav-Jíloviště. ČAS. 1908-03-26, roč. 22, čís. 85, s. 6–7. Dostupné online. 
  22. ↑ Pražský salon automobilový. Národní listy. 1908-03-26, roč. 48, čís. 85, s. 5 přílohy. Dostupné online. 
  23. ↑ Oficiální výsledky soutěže Českého klubu motocyklistů. Národní listy. 1909-10-05, roč. 49, čís. 275, s. 4. Dostupné online. 
  24. ↑ Závod motorek Českého klubu automobilistů. ČAS. 1910-10-24, roč. 24, čís. 293, s. 6. Dostupné online. 
  25. ↑ Závod motorových kol Č. K. Automobilistů. Národní listy. 1912-10-14, roč. 52, čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  26. ↑ Závody Zbraslav-Jíloviště 1913. Auto. Duben 1913, roč. 1, čís. 1, s. 28–29. Dostupné online. 
  27. ↑ Závody motorových kol. Národní listy. 1913-10-27, roč. 53, čís. 295, s. 3. Dostupné online. 

Literatura

  • KRÁL, Zdeněk: Motorismus v srdci Evropy, REBO International CZ, Čestlice, 2015, 304 s., S. 24-26, ISBN 978-80-255-0987-6
  • ŘEPA, Karel: Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště, GT Club – Karel Řepa, Praha, 2008, 240 s., ISBN 978-80-902516-2-5
  • PETŘÍK, Václav: Walter (Autoalbum č. 9), 735. ZO Svazarmu při Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně, Brno, 1988, 63 s., S.5-8, 54

Související články

Externí odkazy


Zdroj