Walter Nowotny

Walter Nowotny
Walter Nowotny (vlevo) a Adolf Hitler, 1943
Walter Nowotny (vlevo) a Adolf Hitler, 1943
Základní informace
Přezdívka Nowi
Narození 7. prosince 1920
Gmünd
RakouskoRakousko Rakousko
Úmrtí 8. listopadu 1944 (ve věku 23 let)
Bramsche
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Vojenské informace
Příslušnost Luftwaffe
Služba 1939–44
Hodnost Major
Jednotky JG 54
JG 101
Kommando Nowotny
Velitelem JG 101
Kommando Nowotny
Války Druhá světová válka
Vítězné souboje 258
Vyznamenání Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolestí, meči a brilianty
Německý kříž ve zlatě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Nowotny, přezdívaný „Nowi“ (7. prosince 1920, Gmünd v Rakousku – 8. listopadu 1944, Hesepe v Německu) byl rakouský pilot, stíhací eso Luftwaffe, jeden z nejúspěšnějších německých stíhačů druhé světové války - při 442 bojových letech sestřelil 258 letadel.

Mládí

Narodil se 7. prosince 1920 v rakouském městě Gmünd, které se nachází na hranicích Česka a Rakouska.

Roku 1925 se jeho rodina přestěhovala do Schwarzenau, kde navštěvoval v letech 1926 až 1930 obecnou školu. Poté nastoupil jako zpěvák do cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Dále studoval na Vyšší reálné škole ve Waidhofenu na Thaye a od roku 1935 Vyšší školu v Laa na Dyji. Zde 22. května roku 1939 úspěšně složil maturitní zkoušku.

Druhá světová válka

Po maturitě nastoupil k odpracování povinného půl roku v Říšské pracovní službě. Jelikož ale 1. září 1939 vypukla 2. světová válka, přihlásil se dobrovolně k letectvu (Luftwaffe) a 1. října na základě povolávacího rozkazu nastoupil do Vratislavi k základnímu výcviku. Po jeho absolvování byl přeložen k 1. červenci 1940 do Schwechatu u Vídně do Jagdfliegerschule 5 k výcviku na stíhacího pilota. Jedním z jeho instruktorů zde byl i Julius Arigi, rakouské letecké eso 1. světové války s 32 sestřely. 15. listopadu byl přeložen k 1. doplňovací skupině Merseburk, která měla za úkol chránit chemické závody Leuna.

1. prosince 1940 byl opět přeložen a to k náhradní letce JG 54 a 23. února 1941 k 9. letce 3. skupiny stíhací eskadry JG 54 se kterou se dostal 10. července poprvé do boje. Již 19. července dosáhl svého prvního vítězství, když se mu podařilo sestřelil dva Polikarpovy I-153 nad ostrovem Ösel. Současně byl ale sestřelen ve svém Bf 109 E-7 (W.Nr. 1137) „bílá 2“ v Baltském moři severně od estonské Saaremy, kde musel tři dny čekat na záchranu estonským námořnictvem.

Během srpna 1941 dosáhl 10. sestřelu a obdržel Železný kříž 1. třídy. 2. srpna 1942 dosáhl svého 50. sestřelu a 14. září obdržel Rytířský kříž. 15. června 1943 dosáhl svého 100. sestřelu. 4. září obdržel Dubové Ratolesti a o pět dní později dosáhl svého 200. sestřelu. 22. září byl vyznamenán Meči k Rytířskému kříži. 14. října dosáhl 250. vítězství jako první stíhač a 19. října obdržel Brilianty. 15. listopadu sestřelil své 255. a zároveň poslední letadlo na východní frontě.

Pomník v Epe

Následně byl stažen z aktivní služby a využíván propagandou. 1. dubna 1944 je jmenován velitelem školní eskadry JG 101 v Pau ve Francii a koncem září je jmenován velitelem jednotky nazývané „Kommando Nowotny“ vybavené letouny Me 262. Zde se mu podařilo získat ještě 3 sestřely. Dne 8. listopadu byl při útoku na americké bombardéry ve svém letounu Me-262-A-1a (W.Nr. 110 400) „bílá 8“ sestřelen nedaleko Hesepe doprovodnými stíhači P-51 Mustang (poručíkem Eduardem „Buddy“ Haydonem z 357. stíhací skupiny USAAF a kapitánem Ernestem „Feeb“ Fiebelkornem z 20. stíhací skupiny USAAF). Při státním pohřbu byl pochován ve Vídni. Na jeho památku byl vybudován pomník na místě jeho sestřelu v Epe.

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

  • Rudolf Nowotny, Tygr z Volchovstroje. MUSTANG s.r.o., Plzeň, 1994. ISBN 80-85831-31-7

Reference

  1. ↑ Valka.cz, Společný odznak pro piloty a pozorovatele
  2. ↑ Valka.cz, Čestný pohár za zvláštní úspěchy v letecké válce
  3. ↑ Valka.cz, Frontová letecká spona

Externí odkazy

Zdroj