Walter Braunfels

Walter Braunfels
Narození 19. prosince 1882
Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí 19. března 1954 (ve věku 71 let)
Kolín nad Rýnem
Alma mater Konzervatoř dr. Hocha
Povolání hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Webová stránka www.walter-braunfels.de/wb-html
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Braunfels (19. prosince 1882, Frankfurt nad Mohanem–19. března 1954, Kolín nad Rýnem) byl významným německým skladatelem dvacátých a třicátých let 20. století.

Život

Braunfels se narodil ve Frankfurtu jako čtvrté dítě právníka a literární osobnosti Ludwiga Braunfelse a o 32 let mladší Helene Spohrové, praneteře skladatele Louise Spohra. Byl vychován v silně hudebním prostředí, jeho matka hrála s Lisztem a jeho starší sestra byla žačkou Clary Schumannové na konzervatoři Hochschen ve Frankfurtu.[1][2]

V roce 1901 se Braunfels přestěhoval do Kielu, aby začal studovat právní a ekonomická studia na univerzitě. Po přestěhování do Mnichova začal v roce 1903 studium skladby u Ludwiga Thuille v Mnichově. Současně již působil jako asistent Felixe Mottla v Národním divadle v Mnichově, který měl na mladého skladatele velký vliv. Dotyčný mu např. umožnil účastnit se zkouškek Wagnerova prstenu a Tristana a Isoldy.

V 1909 sklidilo úspěch provedení jeho symfonických variací na starofrancouzskou dětskou píseň inspirovaných hudbou Debussyho a Berlioze. V roce 1915 byl odveden do vojenské služby. Po traumatických zážitcích z první světové války konvertoval ke katolicismu.

Senzační úspěch jeho opery Ptáci na počátku 20. let dvacátého století vedl v roce 1925 k jeho jmenování zakládajícím ředitelem prestižní vysoké hudební školy (Hochschule für Musik) v Kolíně nad Rýnem. V roce 1933 byl Braunfels propuštěn ze všech oficiálních úřadů a odsouzen jako skladatel „Entartete Musik“ a podobně jako třeba Franz Schreker také za to, že byl poloviční Žid.[3] Sám skladatel se tak stáhl do jakési „vnitřní emigrace“, což se projevilo zejména jeho obrácením k náboženským a duchovním tématům. Braunfelsova pozdní tvorba se vyznačuje propracovanou orchestrací, přísným kontrapunktem a jasnou formální strukturou. V letech 1943–1945 se Braunfels zaměřil na komorní hudbu, napsal dva Smyčcové kvartety (op. 60 a 61) a Smyčcový kvintet (op. 63). Tato díla byla přitom přirovnávána k pozdním Beethovenovým kvartetům.[2]

Po roce 1945 se Braunfels vrátil do hudebního života jako znovu jmenovaný ředitel Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem. Ačkoliv se jeho dřívější díla začala opět uvádět, jejich přijetí již nebylo takové jako v době premiér. Díla z jeho vnitřního exilu z let 1933–1945 se přitom téměř neinscenovala.[2]

Braunfels zemřel 19. března 1954 krátce po dokončení díla Das Spiel von der Auferstehung des Herrn (velikonoční oratorium) v Kolíně nad Rýnem.

Dílo

Vybrané opery:

Sakrální díla

  • cyklus kantát pro liturgický rok (Adventní kantáta, Vánoční kantáta, Pašijová kantáta a Velikonoční kantáta).

Vybraná orchestrální díla

  • Variace na starou francouzskou píseň, Op. 15 (1909)
  • Ariels Gesang, Op. 16 (1910, podle Shakespearovi Bouře)
  • Klavírní koncert, Op 21 (1912)
  • Fantastický kus na téma Hectora Berlioze, Op. 25 (1914–17)
  • Don Juan, variace pro orchestr, Op. 34 (1924)
  • Preludium pro flétnu a velký orchestr, Op. 36 (1922–35)
  • Varhanní koncert, Op. 38 (1927)
  • Skotská fantazie pro violu a orchestr, Op. 47 (1933)
  • Smrt Kleopatry, Op. 59 (1944), obraz pro soprán a orchestr
  • Koncertantní sinfonie for sólové housle, 2 violy, 2 lesní rohy a smyčcový orchestr, Op. 68 (1948)
  • Sinfonia brevis f moll, Op. 69 (1948)
  • Židovské tance (Hebriden-Tänze) pro klavír a orchestr, Op. 70 (1951)

Reference

  1. ↑ Walter Braunfels [online]. Boosey [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Walter Braunfels [online]. orelfoundation.org [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ RAMMERT, Werner. Computerwelten — Alltagswelten. Von der Kontrastierung zur Variation eines Themas. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-531-12060-7, ISBN 978-3-322-85465-0. S. 13–26. 

Externí odkazy

Zdroj