Włocławská přehradní nádrž
| Wloclawské jezero | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Zeměpisné souřadnice | 52°37′4″ s. š., 19°24′28″ v. d. |
| Ostatní | |
| Přítok vody | Visla |
| Odtok vody | Visla |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Włocławské jezero[1] (polsky Zbiornik Włocławski – Włocławská nádrž) je přehradní nádrž na řece Visle, která vznikla v roce 1970 po vybudování přehradní hráze u Włocławku v Kujavsko-pomořském vojvodství. Táhne se proti proudu řeky až k Płocku v délce 58 km. Jedná se o největší umělé jezero v Polsku.
Nádrž má tvar dlouhého rinového jezera s průměrnou šířkou 1,2 km. Má relativně krátkou dobu retence, jež trvá průměrně 5 dní.
Vzhledem k významnému množství organických látek v nádrži (kolem 11,5 % klasického sedimentu) zde vzniká přibližně 400 mg metanu na 1m2 denně (což dává průměrně 27 % z celkové emise plynů z usazenin, která je denně průměrně na úrovni 3114 ml m−2d−1). Proto je jezero považováno za významný zdroj skleníkových plynů.[2]
Funkce
Nádrž má 3 hlavní funkce:
- Retence – v době, kdy je voda ve Visle vysoká, nádrž zastavuje podvodňovou vlnu.
- Energetická – v přehradní hrázi ve Włocławku se nachází vodní elektrárna.
- Turistická – u Włocławského jezera vzniklo několik turistických center jako: Marina Zarzeczewo, Wistka Szalechecka, Soczewka, Murzynowo.
Protipovodňová ochrana
Wloclawské jezero je v podstatě průtoková nádrž. Od roku 2004 slouží v případě vysoké hladiny vody jako nádrž retenční.[3]
Povodeň 2010
V rámci příprav na podvodňovou vlnu bylo z nádrží 17. května vypouštěno 3000 m3/s vody. Dne 22. května činil přítok 6000 m3/s, a průtok 5700 m3/s. Během kulminace, tedy dosažení nejvyšších hodnot, se předpokládal průtok 6300 m3/s,[4] avšak 23. května ve 14 hodin, kdy k ní došlo, byla hladina vody nižší, než se původně předpokladalo, protože v městečku Swinary u Płocku praskl protipodvodňový val.
Povodeň 2014
Během vzestupu hladiny Visly 22. května 2014 přitékalo do Włocławské nádrže 4900 m3/s, přičemž odtok byl 4300 m3/s. Díky tomu se podařilo podvodňovou vlnu vyrovnat a snížit riziko povodní v dolní časti Visly.
Turistika
Turistická hodnota jezera zatím není plně doceněna, zejména kvůli dlouhodobému zanedbávání kvality zdejší vody a nedostatku investic do infrastruktury (přístavy, turistické informace, základny). Situace se ale postupně mění. Zasloužila se o to hlavně akce „Rok řeky Visly“ a související iniciativy. Rada města Płock připravila speciální webovou stránku a dvě největší města v okolí, Płock a Włocławek, investuji do infrastruktury, mezi jiným do přístavu, který se nachází u ústí řeky Zgłowiączky, jež vtéká do Visly, nebo do městského přístavu na Włocławském jezeře.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jezioro Włocławskie na polské Wikipedii a Włocławek Reservoir na anglické Wikipedii.
- ↑ Główny Urząd Geodezji i Kartografii, Nazewnictwo geograficzne Polski, tom I: Hydronimy, część II: Wody stojące, Warszawa, s. 383 [1] Archivováno 25. 3. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Adriana Trojanowska, Marta Kurasiewicz, Łukasz Pleśniak, Mariusz Orion Jędrysek. Emission of methane from sediments of selected Polish dam reservoirs Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.. „Teka Komisji Ochrony i Kształtowania Środowiska Przyrodniczego – OL PAN”. 6, s. 368–373, 2009 (anglicky)
- ↑ Zapora we Włocławku spłaszcza falę. W każdej sekundzie przez tamę płynie 4900 m sześc. wody (pol.) [online]. Dostupné online.
- ↑ Tama we Włocławku pracuje pełną mocą. Wytrzyma?. (pol.). [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wloclawské jezero na Wikimedia Commons
- Turistická mapa Visly Archivováno 15. 3. 2018 na Wayback Machine. (polsky)
