Výsada (Vejprty)

Výsada
Výsady od jihu
Výsady od jihu
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Vejprty
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°26′47″ s. š., 13°1′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 5 (2021)[1]
Katastrální území České Hamry u Vejprt (3,85 km²)
Nadmořská výška 790 m n. m.
PSČ 431 91
Počet domů 2 (2011)[2]
Výsada
Výsada
Další údaje
Kód části obce 408051
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výsada (do roku 1950 Lauxův Mlýn, německy Lauxmühle) je malá vesnice, část města Vejprty v okrese Chomutov. Nachází se asi 5 km na jih od Vejprt. Prochází zde silnice II/219. V roce 2016 zde bylo evidováno 6 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žil jeden obyvatel.[4]

Jako Výsada je na mapách vyznačena skupina domů mezi Českými Hamry a Novým Zvoláním, kde býval hostinec Zum schwarzen Bär.[5] Na historickým mapách je však Lauxmühle zakreslen na pravém břehu Polavy na západním okraji Českých Hamrů v okolí hraničního přechodu do Hammerunterwiesenthalu. Na tomto místě se také nachází cykloturistický rozcestník Výsada.[6] Výsada leží v katastrálním území České Hamry u Vejprt o výměře 3,85 km².[7]

Název

Původní název vesnice Lauxův Mlýn je odvozen z příjmení Laux, které se vyvinulo ze slova Lux (zkráceně Lucas, Lukáš). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Lauxesmühl a Lauxmühl (1787) nebo Lauxmühle (1846).[8] Název Výsada se začal používat až v roce 1950.[9]

Historie

Lauxův mlýn stával již v sedmnáctém století na panství Loučné. V roce 1656 byl vrchností přípojen k Přísečnici, ale později se vrátil zpět k Loučné. Podle tereziánského katastru byla roku 1748 součástí mlýna pila, kovárna a obchod s masem. Jaroslav Schaller ve svém díle Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1787 u mlýna uvádí osadu tvořenou pěti domy, která patřila k přísečnickému panství.[5] Roku 1852 byla ve Výsadě otevřena císařská celnice, přesunutá sem z Kovářské.[10] Po druhé světové válce počet obyvatel klesl kvůli vysídlení původních obyvatel na dvacetinu předválečného počtu a osadu se již nepodařilo znovu dosídlit. Po válce byly pila a sousední hotel s restaurací Lauxmühle zbořeny.[5]

Výsada nikdy nebyla samostatnou obcí. V roce 1850 se stala osadou Kovářské, kterou zůstala až do roku 1925,[5] kdy byla připojena k obci České Hamry v okrese Přísečnice. Tento okres se později stal součástí okresu Karlovy Vary-okolí. V roce 1961 byla převedena spolu s Českými Hamry do okresu Chomutov. V období od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1985 osada patřila k Loučné a od 1. ledna 1986 je částí obce Vejprty.[11]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 193 obyvatel (z toho 92 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 181 Němců a deset cizinců. Kromě osmi evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 220 obyvatel: deset Čechoslováků, 193 Němců a sedmnáct cizinců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání a osmi evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][4][15]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 122 140 148 173 199 193 220 10 3 - 6 6 13 1 5
Domy 14 14 15 17 19 23 29 1 — - 2 4 3 2 2
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Českých Hamrů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-04-15 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  5. ↑ a b c d Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 251 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Výsada, s. 251. 
  6. ↑ Seznam.cz. Historická a turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13. 
  8. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 106. 
  9. ↑ Vyhláška č. 13, Vyhláška ministra vnitra ze dne 9. února 1951 o změnách úředních názvů a míst v roce 1950. [cit. 2018-05-23]. Dostupné online.
  10. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Výsada, s. 30. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 641. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 258. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  15. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj