Vít Seipel
Vít Seipel OPraem | |
---|---|
Pomocný biskup pražský Titulární biskup z Hierapolis in Isauria | |
![]() | |
Církev | římskokatolická |
Jmenování | 3. ledna 1701 |
Emeritura | 9. března 1711 |
Zasvěcený život | |
Institut | premonstráti |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 11. února 1674 |
Kněžské svěcení | 5. března 1678 |
Biskupské svěcení |
24. února 1701 světitel Jan Josef Breuner |
Osobní údaje | |
Datum narození | 21. prosince 1650 |
Místo narození | Lądek-Zdrój |
Datum úmrtí | 9. března 1711 (ve věku 60 let) |
Místo úmrtí | Praha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vít Seipel (německy také Veit Seipel, latinsky Vitus Seipel, 21. prosince 1650, Landek, Kladské hrabství – 9. března 1711, Praha) byl německý premonstrát, opat Strahovského kláštera a pomocný biskup a generální vikář pražské arcidiecéze.
Život
Vít Seipel se narodil v Kladském hrabství, tehdy součást české koruny. Dne 11. února 1674 vstoupil do pražského premonstrátského kláštera na Strahově. Zde byl 5. března 1678 vysvěcen na kněze.[1] Po smrti strahovského opata Hyacinta Homanna v roce 1690 byl zvolen jeho nástupcem. V červnu téhož roku mu arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna udělil právo nosit biskupské insignie.
3. ledna 1701 byl jmenován pomocným biskupem pražským a titulárním biskupem z Hierapolis in Isauria. Na biskupa byl vysvěcen 24. února 1701 arcibiskupem Janem Josefem z Breuneru[1] a téhož roku podnikl Seipel biskupovým jménem vizitační a biřmovací cestu po Kladském hrabství.
V srpnu téhož roku nově postavený kostel Narození Panny Marie v jeho rodném městě Landeku, dne 11. srpnu téhož roku kaple Franze Xavera v Grafenortu a 22. srpna téhož roku vysvětil kaple vambeřické Kalvárie, které byly do té doby postaveny. V roce 1708 vysvětil kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře.[2] V roce 1709 byl povýšen na generálního vikáře v Praze.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vitus Seipel na německé Wikipedii.
- ↑ a b Bishop Vit Christophor Seipel [Catholic-Hierarchy]. catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Radio Prag datum přístupu 3. prosince 2021.
Literatura
- Aloys Bach: Urkundliche Kirchen-Geschichte der Graffschaft Glaz [sic], Breslau 1841, S. 315 (online).