Vít Seipel

Vít Seipel
OPraem
Pomocný biskup pražský
Titulární biskup z Hierapolis in Isauria
Církev římskokatolická
Jmenování 3. ledna 1701
Emeritura 9. března 1711
Zasvěcený život
Institut premonstráti
Svěcení
Jáhenské svěcení 11. února 1674
Kněžské svěcení 5. března 1678
Biskupské svěcení 24. února 1701
světitel Jan Josef Breuner
Osobní údaje
Datum narození 21. prosince 1650
Místo narození Lądek-Zdrój
Datum úmrtí 9. března 1711 (ve věku 60 let)
Místo úmrtí Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vít Seipel (německy také Veit Seipel, latinsky Vitus Seipel, 21. prosince 1650, Landek, Kladské hrabství9. března 1711, Praha) byl německý premonstrát, opat Strahovského kláštera a pomocný biskup a generální vikář pražské arcidiecéze.

Život

Vít Seipel se narodil v Kladském hrabství, tehdy součást české koruny. Dne 11. února 1674 vstoupil do pražského premonstrátského kláštera na Strahově. Zde byl 5. března 1678 vysvěcen na kněze.[1] Po smrti strahovského opata Hyacinta Homanna v roce 1690 byl zvolen jeho nástupcem. V červnu téhož roku mu arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna udělil právo nosit biskupské insignie.

3. ledna 1701 byl jmenován pomocným biskupem pražským a titulárním biskupem z Hierapolis in Isauria. Na biskupa byl vysvěcen 24. února 1701 arcibiskupem Janem Josefem z Breuneru[1] a téhož roku podnikl Seipel biskupovým jménem vizitační a biřmovací cestu po Kladském hrabství.

V srpnu téhož roku nově postavený kostel Narození Panny Marie v jeho rodném městě Landeku, dne 11. srpnu téhož roku kaple Franze Xavera v Grafenortu a 22. srpna téhož roku vysvětil kaple vambeřické Kalvárie, které byly do té doby postaveny. V roce 1708 vysvětil kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře.[2] V roce 1709 byl povýšen na generálního vikáře v Praze.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vitus Seipel na německé Wikipedii.

  1. a b Bishop Vit Christophor Seipel [Catholic-Hierarchy]. catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné online. 
  2. Radio Prag datum přístupu 3. prosince 2021.

Literatura

  • Aloys Bach: Urkundliche Kirchen-Geschichte der Graffschaft Glaz [sic], Breslau 1841, S. 315 (online).

Zdroj