Václav Ventura

doc. ThDr. Václav Ventura, ThD. OblSB.
Církev řeckokatolická
Diecéze Apoštolský exarchát v České republice
Zasvěcený život
Hnutí oblát Emauzského opatství v Praze
Svěcení
Kněžské svěcení 1982
Osobní údaje
Datum narození 12. října 1951 (72 let)
Povolání řeckokatolický duchovní, vysokoškolský pedagog
Alma mater Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta
Komenského evangelická bohoslovecká fakulta
Významné dílo Spiritualita křesťanského mnišství 1-3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Ventura (* 12. října 1951) je český řeckokatolický duchovní a vysokoškolský pedagog, někdejší první vedoucí Centra dějin české teologie při Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se patrologií a monastickou teologií.

Život

Po maturitě pracoval jako zdravotní zřízenec. V letech 1970-1982 studoval postupně teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a následně studia dokončoval na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, kde v roce 1982 složil státní závěrečné zkoušky. V této době byl také vysvěcen na řeckokatolického kněze ve společenství skryté církve Koinótés. V téže době redigoval (tehdy ještě ilegální) časopis Teologické texty.

Po roce 1990 začal vyučovat na Univerzitě Karlově a také byl zařazen do kléru Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v České republice. Začal učit lékařskou etiku v Ústavu pro humanitní studia v lékařství při 1. LF UK. Stal se rovněž oblátem benediktinského opatství Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů v Emauzích (OblSB).

Roku 1997 obhájil na Evangelické teologické fakultě disertační práci na téma De votis monasticis. Elementa biblica et philosophica. V roce 2001 se habilitoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci s prací Jan Evangelista Urban. Sonda do české teologie a spirituality. V témže roce začal přednášet patrologii a dějiny teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Věnuje se dlouhodobě tématu pravoslavného mnišství na hoře Athos, zejména osobnosti starce Josefa Hesychasty a jeho žáků. Jakožto biritualista má právo sloužit bohoslužby v západním i východním ritu. V duchovní správě působil nějaký čas při kostelíku sv. Kosmy a Damiána v Emauzích (kde byl prvním řeckokatolickým rektorem), později začal pravidelně vypomáhat v západním ritu při kostele sv. Josefa na Malé Straně a příležitostně v opatském kostele v Emauzích.

Dílo

Monografie

  • 2001 Jan Evangelista Urban: sonda do dějin české teologie a spirituality. ISBN 80-85959-77-1
  • 2006 – 2010 Spiritualita křesťanského mnišství (3 díly). ISBN 978-80-86882-02-4
  • 2018 Dej krev a získáš Ducha : životní příběh a duchovní odkaz athoského starce Josefa Hesychasty. ISBN 978-80-7465-315-5
  • 2021 Starec a slzy – Efrém z Katunakie : životní příběh a duchovní inspirace.

Spoluautorství

  • 2001 Základy filosofie, etiky - základy společenských věd pro střední školy

Články

  • Otázky duchovního života (pseudonym Vjačeslav Arutnev, Hlas pravoslaví 10/1978)[1]
  • Starec Silván (pseudonym Vjačeslav Arutnev, Hlas pravoslaví 5/1980)[1]
  • Učení sv. Basila o postu (pseudonym Serafim, Hlas pravoslaví 5/1981)[1]
  • Eliáš v raném mnišství
  • Osm zdrojů duchovní nestability podle mnišské tradice
  • Therapeuti - Filón Alexandrijský
  • Ioannes Cassianus - pojetí milosti
  • Milost v pojetí prvních mnichů
  • Eklesiologie Jana Evangelisty Urbana, OFM
  • Raná církev a heretická hnutí (rozhovor pro Katolický týdeník)
  • Tichost Ježíšova srdce - dionysovská variace
  • Charisma a instituce - kněžství pro nové tisíciletí. K výročím Jana Evang. Urbana

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c CMTF UP v Olomouci. doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj