Václav Seidl

Václav Seidl
Václav Seidl
Václav Seidl
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1868
Stranická příslušnost
Členství Národní strana
Nár. str. svobodomyslná (mladočeši)
Narození 20. února 1823
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. prosince 1903 (ve věku 80 let)
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní Jindřich Seidl[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Seidl, též Vácslav Seidl[2] (20. února 1823 Praha[2]Písek[2] – 19. prosince 1903 Jindřichův Hradec[2][3]), byl rakouský právník a politik české národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Narodil se v pražské měšťanské rodině. Jeho otec Václav Seidl byl sládkem a majitelem pivovaru U Splavínů. Václav Seidl absolvoval gymnázium, vystudoval práva a nastoupil jako soudní adjunkt k okresnímu soudu v Klatovech. Během revolučního roku 1848 byl společně se svým otcem veřejně činný. Patřil mezi přátele Karla Havlíčka Borovského, Karla Sladkovského, později i bratří Grégrů. Město Klatovy mu udělilo čestné občanství.[2][3]

Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politického života. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Klatovy, Domažlice. Byl tehdy uváděn jako oficiální český kandidát ((Národní strana, staročeská).[4] Mandát obhájil ve volbách v lednu 1867[5] a volbách v březnu 1867.[6] Na sněmu předložil návrh na úplnou jazykovou rovnost češtiny a němčiny.[3] Na mandát rezignoval z osobních důvodů[3] před srpnem 1868.[7]

I potom ale zůstal veřejně a politicky aktivním. Díky přátelství s bratry Grégrovými se stal členem Národní strany svobodomyslné (mladočeské). Vystoupil ze státní služby a působil jako advokát. Byl autorem myšlenky na veřejnou (zlatkovou) sbírku na obnovu Národního divadla po jeho požáru. Podílel se na mladočeské agitaci proti punktacím.[3] Byl členem Ústřední matice školské.[3][2]

Zemřel v prosinci 1903 po krátké nemoci.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 293 • 1789 • Seidl, Wenzel. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 268. 
  3. ↑ a b c d e f g Václav Seidl. Národní listy. Prosinec 1903, roč. 43, čís. 348, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Národní listy 22. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086918&picp=&idpi=8401848
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm

Zdroj