Václav Markovský

Václav Markovský
Narození 15. listopadu 1789
Praha
Úmrtí 16. října 1846 (ve věku 56 let)
Praha
Povolání malíř, grafik
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Markovský, též Václav Ignác Leopold Markovský (15. listopadu 1789 Praha[1] – 16. října 1846 Praha[2])[p 1] byl český malíř období klasicismu, grafik, kreslíř a restaurátor.

Život

Narodil se v Praze na Malé Straně, v rodině řemenářského mistra Jana Markovského (1763–1847) a jeho manželky Kateřiny (*1763).[3][4] Tři jeho sourozenci zemřeli předčasně.[5]

Nejdříve se školil v kresbě a malbě u Ludvíka Kohla. Od roku 1803 byl žákem prvního ředitele AVU Josefa Berglera (1753–1829).[6]

Mezi léty 1830–1842 bydlel v Praze na Malé Straně v domě čp. 290/III v Lázeňské ulici 7[7] a ve 40. letech v domě čp. 293/III na Maltézském náměstí 9, kde se uváděl v seznamu malířů jako portrétista a malíř historií. [8] Vyučoval kreslení v malostranském sirotčinci při Vlašském špitálu.

Zemřel v Praze, o manželství a potomcích zdroje neinformují.

Galerie

  • Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822), Národní muzeum
    Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822), Národní muzeum
  • Křest knížete Bořivoje (před 1824)
    Křest knížete Bořivoje (před 1824)
  • Václav Markovský: Smrt Libušina, 1824 (repro Květy 1896)
    Václav Markovský: Smrt Libušina, 1824 (repro Květy 1896)

Dílo

Malba

české dějinyː
  • Prokop Holý před Naumburkem, olej na plátně[9] a další historické obrazy z českých dějin, zejména husitství, maloval od 20. let 19. století.[6]
náboženské námětyː
Restaurování

Kresby a grafika

  • Patřil do skupiny výtvarníků kolem Antonína Machka, kteří kreslili a litografovali cyklus České dějiny v obrazích (1824). Jeho dílem jsouː Zvolení Libuše kněžnou, Založení Prahy, Smrt kněžny Libuše, Vítězství Vlasty nad Samoslavem, Přemysl se mstí Vlastě, Kníže Vojen, Čestmír a Vlastislav, Bořivojův křest, Kněžna Mlada před papežem v Římě, Kníže Břetislav představen Jaromírem národu, Královská korunovace knížete Vratislava II. ̈
  • Svatá Agáta
  • cyklus kreseb ze života Jana Nepomuckého[14]

Hodnocení díla

Moderní umělecká kritika dlouho nepovažovala Markovského dílo za významné. Již Emil Edgar jej v roce 1916 hodnotil slovy „...historický malíř bez uměleckého významu...“[15] a jeho jméno chybí v akademických Dějinách českého výtvarného umění III/2 (1999) i v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (1995), byl zařazen teprve do jejích Dodatků z roku 2006. K vyzdvižení Markovského významu došlo až v souvislosti s přehodnocením názorů na generaci Berglerových žáků, Führichova okruhu autorů náboženské malby, kreslířů a grafiků první generace českého národního obrození[16]

Zastoupení ve sbírkách

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Literatura uvádí pouze rok narození 1789, bez místa a přesného data. Policejní konskripce a Soupis pražských obyvatel chybně udávají rok narození 1788.

Reference

  1. ↑ Matrika narozených, sv. Mikuláš, MIK N11, 1784-1792, snímek 388 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika zemřelých, P. Marie Vítězná, 1839-1865, snímek 45 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika oddaných, sv. Mikuláš 1771-1784, snímek 40 snímek [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Soupis pražských obyvatel: Markowsky Johann, 1763 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Index zemřelých, P. Marie Vítězná 1746-1822, snímky 68, 69 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b JIŘÍK, F. X. Vývoj malířství českého ve století XIX.. S. 162. Dílo [online]. [cit. 2021-01-31]. Čís. 1/1908-1909, s. 162. Dostupné online. 
  7. ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen auf sad Jahr 1830, Prag 1830, s. 498
  8. ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen auf das Jahr 1842
  9. ↑ Národní muzeum
  10. ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 200
  11. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloš. Křížová cesta z kostela svatého Vavřince v Chodově. S. 2–5. Časopis Sokolovsko [online]. [cit. 2021-01-31]. Čís. 2/2017, s. 2–5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-30. 
  12. ↑ ČTK. Do Chodova se vrátily obrazy křížové cesty. vary.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas Karlovy Vary, 2017-08-15 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 209
  14. ↑ Sbírka Patrika Šimona v Praze
  15. ↑ EDGAR, Emil. Výstava střeleckých památek.... S. 4. Národní politika [online]. 1916-10-06 [cit. 2021-02-01]. S. 4. Dostupné online. 
  16. ↑ VONDRÁČEK Radim – WITTLICHOVÁ Jana (eds.), Litografie aneb kamenopis, počátky české litografie 1819–1850, katalog UPM a NG Praha 1996
  17. ↑ Smrt Libuše

Literatura

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. (ed. Anděla Horová). Academia Praha 2006

Související články

Externí odkazy

Zdroj