Hermína Dušková

Hermína Dušková
Narození 15. dubna 1910
Borovnice u Jimramova
Úmrtí 2. února 2012 (ve věku 101 let)
Praha
Povolání úřednice a sběratelka
Nábož. vyznání Českobratrská církev evangelická
Choť Bohuslav Dušek[1]
Funkce presbyter (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 6 - Dejvice)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hermína Dušková, rozená Teplá (15. dubna 1910 Borovnice u Jimramova – 2. února 2012, Praha), byla mecenáška českého umění. Pracovala v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Jejím manželem byl Bohuslav Dušek, prokurista Živnostenské banky, sběratel umění a významná osobnost 1. republiky.

Životopis

Narodila se v evangelické rodině v Borovnici u Jimramova na Vysočině. Z kraje Jana Karafiáta v patnácti letech odešla do prvorepublikové Prahy na studia. Během nich a později žila na Vinohradech v rodině svého strýce Jana Elise, řídícího učitele. Pracovala jako úřednice v lékárnické firmě Františka Schnöblinga v Praze[2], posléze v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Když zemřela její starší sestra, provdala se ve svých 42 letech za ovdovělého Bohuslava Duška (1886-1957), který byl nejen významným českým sběratelem umění, ale také družným společníkem historiků umění a starožitníků, s nimiž vždy konzultoval své záměry.

Po manželově smrti paní Hermína vyplnila jeho poslední vůli, nejdříve uspořádala výběrovou výstavu z Duškových sbírek, a následně věnovala sbírky umění českým národním institucím, protože jde o sbírky bohemikálního charakteru: Národnímu muzeu, Národní galerii a Uměleckoprůmyslovému muzeu. Po léta byla aktivní členkou dejvického evangelického sboru. Udržovala kontakty s přáteli a známými z pražských muzeí a dalších kulturních institucí. Po celý život žila skromně s myšlenkami na druhé, pomáhala potřebným. Pokud jí zdravotní stav dovolil, stále ve svém dejvickém bytě na Bachmačském náměstí "úřadovala" a přijímala návštěvy, na něž mnozí vzpomínají. Přes obtíže stáří se nevzdávala radosti z každého nového dne.

Sbírky umění

  • Knihovna Národního muzea obdržela 3199 děl rozdělených do oddílů rukopisů, prvotisků, starých tisků, kramářských tisků a knih. K unikátům patří basilejský prvotisk z roku 1469 z dílny nejbližšího spolupracovníka Johanna Gutenberga, tiskaře Bertolda Ruppela, nebo soubor amsterdamských tisků Jana Ámose Komenského ze 17. století. V souboru 353 starých tisků jsou zastoupeny významné české i zahraniční tituly ze 16.–18. století, například Česká bible benátská z roku 1506 nebo rané vydání Boccacia z Augsburgu roku 1545. Kolekce české i slovanské obrozenecké literatury sahá od 18. do 20. století, většinou jde o první vydání. Mezi unikáty patří sešitové vydání Babičky Boženy Němcové. Vzácný doklad sibiřské anabáze českých legionářů představuje Český deník[3].
  • Historické muzeum Národního muzea zakoupilo od paní Duškové obrazy a grafiku, například portrét J.Krombholze od Františka Horčičky.
  • Archiv Národního muzea převzal osm vzácných listin z let 1480-1805, mezi nimiž je například erbovní privilegium vydané císařem Rudolfem II. Všechny jsou digitalizovanée[4].
  • Oddělení starších českých dějin Národního muzea převzalo v roce 1996 kolekci grafických listů.
  • Národní galerie získala cenné obrazy holandských mistrů 17. století, italské práce 17 a 18. století a především českou malbu 19. století, obrazy Navrátilovy, Alšovy, Chittussiho nebo Slavíčkovy, grafické listy Václava Markovského.
  • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze převzalo sbírky porcelánu, kameniny, habánské a další evropské fajánse, skla, práce z kovů, dřeva a různých materiálů, textil a módní doplňky, paramenta a religiosa od 14. do od 19. století, užitou grafiku, daguerrotypie, ale také fotografie. Celkově šlo o více než 900 položek.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český bratr. Česko. Dostupné online.
  2. ↑ https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0357539-Schnobling-Frantisek-18851949/
  3. ↑ Zčásti převzato z autentických záznamů rozhovorů Pavla Hanycha v letech 2005–2011
  4. ↑ https://www.monasterium.net

Literatura

Prameny

  • Vilemína PECHAROVÁ a kolektiv: Inventář pozůstalostí Bohuslava a Cyrila Duška. Archiv Národního muzea 1978, dostupné online [1]

Sekundární literatura

  • Jana KYBALOVÁ a kolektiv: Sbírka Bohuslava Duška. Acta UPM X, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze 1984
  • Jaroslav VRCHOTKA a kolektiv: Knihovna Bohuslava Duška, Sborník Národního muzea, řada A, roč. XXIII, 1978, č. 1-4

Externí odkazy

Zdroj