Vzpoura hraček

Vzpoura hraček
Země původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Délka 14 min
Žánry animovaný, satira
Scénář Emanuel Kaněra, Hermína Týrlová
Režie Hermína Týrlová
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Eduard Linkers
Jindřich Láznička
Produkce Jaroslav Novotný
Kamera Bedřich Jurda
Antonín Horák
Střih Zdeněk Stehlík
Výroba a distribuce
Premiéra 1947
Česká distribuce Národní filmový archiv
Vzpoura hraček na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzpoura hraček je československý animovaný (kombinovaný) film režisérky Hermíny Týrlové z roku 1947. Film vznikl ve spolupráci s Ladislavem Zástěrou.

Děj

Nacistická hlídka prochází večerním městem. Za oknem loutkářské dílny zahlédne loutkáře, který vytváří posměšnou loutku Adolfa Hitlera. Při namátkové šťáře se rozhodne zakročit proti majiteli loutkové dílny. Loutkář uprchne. V průběhu kontroly se postupně probouzejí jednotlivé loutky, které se rozhodnou pro odvetu.[1]

Přijetí

Snímek Vzpoura hraček vznikl v tvůrčí skupině Zlínského filmového studia, kde v roce 1942 začala Hermína Týrlová působit jako hlavní animátorka. Ve filmu byly použity loutky v kombinaci s živými herci. Hlavní roli německého oficíra vytvořil rakouský herec Eduard Linkers. Snímek získal řadu festivalových ocenění (Cena za nejlepší režii na festivalu v Benátkách, Cena za nejlepší loutkový film na Mezinárodním festivalu filmu a výtvarnictví v Bruselu).[2]

Obsazení

Eduard Linkers SS sturmann
Jindřich Láznička řezbářský mistr Josef Hoblík

Autorský tým

Zajímavosti

  • Některé loutky ve filmu byly zakoupeny v hračkářství, odpovídají tedy podobě hraček své doby.
  • Snímek byl v květnu 2005 znovu uveden do kin v pásmu Vzpomínky a zapomínání společně s filmem Zlopověstné dítě režisérky Lucie Králové.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vzpoura hraček (1947) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Hermína Týrlová: „Člověk někdy zůstává dlouho dítětem.“ Animovaných filmů natočila šedesát. Poznej Příbram [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj