Vysoký kámen (Javořická vrchovina)

Vysoký kámen
Vrchol 732 m n. m.
Prominence 139 m ↓ SV od Maršova
Izolace 12,6 km → Pivničky → Javořice
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Javořické vrchoviny #12
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Javořická vrchovina / Novobystřická vrchovina / Vysokokamenská vrchovina / Kunžacká vrchovina[1]
Souřadnice 49°5′16″ s. š., 15°11′9″ v. d.
Vysoký kámen
Vysoký kámen
Povodí Lužnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký kámen (732[2] m n. m.), také chybně nazývaný Markův kámen – z německého Markstein (česky hraniční kámen), je nejvyšší vrchol Novobystřické vrchoviny, nachází se 4 km od Kunžaku. Je to třetí nejvyšší vrchol jindřichohradeckého okresu (po Pivničkách a Hradisku).

Geologie a geomorfologie

Jedná se o kuželovitý vrch. Na vrcholu se nachází mohutné izolované skalisko s velkými balvany z landštejnské dvojslídné žuly s dokonale zaoblenými tvarem.[3] V balvanech a skále jsou drobné tvary odnosu a zvětrávání žuly – skalní mísy, žlábkové škrapy a skalní výklenky.[4]

Stavby na vrcholu

Na mohutném žulovém bloku skalní skupiny je umístěn 6,3 m vysoký měřický železobetonový pilíř označující významný trigonometrický bod I. řádu.[5] Jeho výška 738 m n. m., která se vztahuje k vrcholu pilíře,[6] je často uváděna jako výška vrcholu.[7] První signalizace geodetického bodu zřízeného v roce 1842 byla jednopodlažní dřevěná měřická věž.[5][8] Dříve se na tomto vrcholu sbíhaly hranice pražské, olomoucké a pasovské diecéze.[9] Vysoký kámen je důležitý bod v pohraniční oblasti pro obranu státu a pro zaměřování státních hranic. Proto bylo v okruhu Vysokého kamene roku 1972 vyhlášeno chráněné území geodetického bodu.[6]

Reference

  1. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 34, Jihočeské nakladatelství České Budějovice.
  4. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 560. 
  5. ↑ a b POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Třeboňsko - Jindřichohradecko - Dačicko, s. 78–79. 
  6. ↑ a b Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-02-02]. Je nutné kliknout na modré kolečku bodu. Dostupné online. 
  7. ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ NOVÁKOVÁ, Alena. Bakalářská práce Skalní mísy České Kanady. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2013. Dostupné online. 
  9. ↑ CUKR, Jiří. Vysoký kámen [online]. Hrady.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj