Vyšné Ružbachy

Vyšné Ružbachy
Travertinové jezírko "Kráter" s termální vodou
Poloha
Souřadnice	49°18′12″ s. š., 20°33′59″ v. d.
Nadmořská výška	623 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Stará Ľubovňa
Tradiční region	Spiš
Vyšné Ružbachy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	17,9 km²
Počet obyvatel	1 404 (2021)[1]
Hustota zalidnění	78,2 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Peter Martinek
Vznik	1329 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.obecvysneruzbachy.sk
Telefonní předvolba	052
PSČ	065 02
Označení vozidel (do r. 2022)	SL
NUTS	527092
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšné Ružbachy (německy Oberrauschenbach, maďarsky Felsőzúgó, do roku 1902 maďarsky Felső-Ruzsbach, polsky Drużbaki Wyżne, slovensky do roku 1927 také Družbachy) jsou klimatické a minerální lázně na severním Slovensku. Obec se nachází v okrese Stará Ľubovňa v Prešovském kraji, v severovýchodní části historického regionu Spiše. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Geografie a geologie

Obec, která se skládá ze dvou částí - Vyšné Ružbachy a Ružbachy-kúpele, se rozprostírá na jihovýchodním úpatí Spišské Magury, přesněji jejího geomorfologického podcelku Veterný vrch. Střed obce, která má horský ráz, se nachází v údolí Zálažného potoka v nadmořské výšce cca 623 metrů, na severozápadě katastrální území Vyšných Ružbachů končí těsně pod vrcholem Veterného vrchu (1112 m n. m.).^[2]

Již od 16. století jsou ve Vyšných Ružbachách lázeňsky využívány minerální vody, které vyvěrají na geologickém zlomu při úpatí Spišské Magury. Na území obce lze spatřit tzv. krátery, vzniklé v důsledku propadnutí travertinových kup, které se v průběhu staletí vytvořily kolem minerálních pramenů. Největším z nich je jezírko Kráter, které je chráněné již od roku 1967. Jezírko, největší svého druhu na Slovensku a pravděpodobně i ve střední Evropě, má průměr 20 m, je hluboké 3 metry a voda v něm má stabilní teplotu 23 °C, takže v zimě nezamrzá. Mineralizace vody je značně vysoká - 3,13 gramů na litr. Nedaleko Kráteru se v lázeňském parku nachází tzv. Smrtná jama, což je bezvodá propadlina, z jejíhož dna uniká oxid uhelnatý.^[3]

Historie

Podle archeologických nálezů v místních travertinových lomech byla lokalita osídlena již v období paleolitu. První písemná zmínka se váže k roku 1288, kdy šoltys Henrich z Podolínce založil sídlo Nižné Ružbachy na území mezi Podolíncem a Hniezdnem, které mu darovala krakovská a sandoměřská vévodkyně Kunigunda. Na počátku 14. století šoltys Henrich již sám jako donátor přispěl k založení Vyšných (Nových) Ružbachů. První písemná zmínka o této obci je v listině Spišské kapituly z roku 1329.^[4] V roce 1412 král Zikmund Lucemburský dal polskému králi Vladislavu II. Jagellovi do zástavy na dobu 360 let 13 spišských měst a spolu s nimi také 16 vesnic a osady Nižné a Vyšné Ružbachy.

Rozkvět obce začal v polovině 16. století poté, kdy v roce 1549 polský král Zikmund II. August ustanovil hraběte Sebastiana Ľubomirského dědičným starostou měst, daných do zástavy polské koruně. Již v roce 1595 byl ve Vyšných Ružbachách postaven první lázeňský dům a bazénem, kuchyní, jídelnou a společenskou místností. Syn Sebastiana Ľubomirského Stanislav se snažil vytvořit z lázní společenské centrum polské a uherské šlechty. V roce 1744 rod Ľubomirských po přímé linii vymřel a nadcházející změny majitelů lázním příliš neprospěly. K dalšímu úpadku došlo po roce 1772, kdy se zastavené obce a města vrátily opět pod uherskou správu.

V první polovině 19. století, kdy Vyšné Ružbachy patřily baronům von Jóny, byl zde postaven kaštel a nový lázeňský dům. V roce 1882 lázně koupil polský šlechtic Andrzej Zamoyski. Nechal zde postavit hotel a u něj přírodní koupaliště, které spolu s hotelem i v 21. století slouží lázeňským hostům. Příslušníci rodu Zamoyských byli prostřednictvím manželských svazků spřízněni s vysokou španělskou šlechtou. V roce 1929 se Jan Zamoyski oženil s Isabelou Bourbonskou, neteří španělského krále. Král Alfons XIII. navštívil Vyšné Ružbachy při příležitosti jiné svatby v rodině Zamoyských již v roce 1923. Jan Zamoyski po svatbě použil manželčino věno k dalšímu zvelebení lázní. Na travertinové skále nechal pro svou manželku vybudovat tzv. Bílý dům (Biely dom), který byl kopií jednoho z paláců v Monte Carlu, dále zajistil rozšíření a lepší vybavení koupaliště a nechal postavit nový hotel Strand. V roce 1931 československé úřady přiznaly Vyšným Ružbachám status přírodních léčebných lázní.

Další plány na rozvoj lázní přerušila druhá světová válka a pozdější znárodnění. V letech 1952 - 1957 byly lázně pod správou odborů - Revolučního odborového hnutí, později byly opět převedeny pot přímou správu státu.

Sochařská sympozia

Jednou z největších atrakcí Vyšných Ružbachů je místní travertinový lom, který se za desítky let proměnil v obrovskou galerii pod širým nebem. První sochařské sympozium se zde konalo v roce 1964. U jeho zrodu bylo několik slovenských sochařů a zejména pak rakouský sochař Karl Prantl, který byl inspirátorem a propagátorem tradice sochařských sympozií v Evropě. V roce 1997 byl areál Mezinárodního sochařského sympozia ve Vyšných Ružbachách Ministerstvem kultury Slovenské republiky prohlášen kulturní památkou.^[5]

Galerie

• 
  Biely dom
• 
  Areál Mezinárodního sochařského sympozia
• 
  Kostel Obětování Pána v chrámu
• 
  Portrét Isabely a Jana Zamoyských
• 
  Lázně
• 
  Lázeňské koupaliště
• 
  Hotel Strand (v pozadí)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšné Ružbachy na slovenské Wikipedii.

Související články

• Spišská zástava

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšné Ružbachy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Zdroj