Vyšehrad (Má vlast)

Vyšehrad je první symfonická báseň z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany, která je inspirována legendami spojenými se stejnojmenným pražským hradištěm. Jedná se o jedinečné spojení programní hudby a hudební formy.

Smetana vytvořil Vyšehrad jako již úplně hluchý, začal na něm pracovat koncem září 1874^[1] a 18. listopadu oznámil, že je se svým dílem hotov.^[2] Premiéru měla tato symfonická báseň 14. března 1875.

Motivy

Harfový motiv Vyšehradu – harfy věštců
Z temných hlubin se vynořuje Vyšehrad
Rychlé tempo vítězné bitvy, sláva Vyšehradu
Pád z rozvalin, ozvuk dávné písně
Hymnický závěr (ideové poselství pro český národ)
Vyrovnaný konec

Schéma Vyšehradu

Část A

motiv Vyšehradu – historické vyprávění, Lumír hraje na varyto (předchůdce harfy)
motiv lesních rohů
motiv Vyšehradu (střídání vyššího a nižšího tónu)

Část B

Změna tempa a výrazu
Dynamická část, neklid
Vyústění do motivu
Motiv
Pochod vítězství (motiv Vyšehradu)
Motiv české krajiny (z opery Prodaná nevěsta)
Prostupování motivů (variace na předchozí motiv + Vyšehrad)
Varovné tóny, zpět motivy
Sestupný motiv, klesání
Pozdní ohlas motivu
Naděje v temnotě, pokračování tiché, smutné části

Část C

Motiv Vyšehradu v harfách
Opakování motivů
Triumf motivu Vyšehradu
Tichý motiv Vyšehradu
Uzávěr motivem lesních rohů

Motiv Vyšehradu

Hlavní hudební motiv celého díla – harfy věštců – přednášejí harfy hned v úvodu celé Mé vlasti. Právě tento motiv se stal oficiální znělkou někdejšího Československého rozhlasu, konkrétně pak zejména rozhlasové stanice Praha, nebo například znělkou hlášení na pražském Hlavním nádraží. Tento motiv pak zazní ještě jednou i v symfonické básni Vltava, v okamžiku kdy tok řeky Vltavy pomyslně prochází Prahou (tento motiv zde tedy symbolizuje i Prahu.