Vrchní velitelství spojeneckých expedičních sil

Supreme Headquarters Allied Expeditionary Force
(Nejvyšší velitelství spojeneckých expedičních sil)
Rukávová nášivka SHAEF
Rukávová nášivka SHAEF
Země Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
BelgieBelgie Belgie
Československo Československo
Francie Francie
Vlajka Kanady Kanada
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
NorskoNorsko Norsko
Polsko Polsko
Existence 1943-1945
Zánik 14. července 1945
Typ vrchní velitelství fronty
Funkce vrchní velitelství ozbrojených sil Spojenců na západní frontě
Posádka (stanoviště velitelství): Camp Griffiss, Bushy Park, Londýn (do října 1944)[1]
ACP „Shellburst“, nedaleko Tournières (srpen až září 1944)
předsunuté polní SV[1]
Versailles (od 20. září 1944 předsunuté SV, od října SV)[1]
Gueux (září 1944-únor 1945 předsunuté SV)
Remeš (od února 1945, předsunuté SV)
Frankfurt nad Mohanem (od května 1945 SV)[1]
Přezdívka SHAEF
Velitelé Dwight D. Eisenhower
zástupce velitele pro letecké operace: Arthur Tedder
náčelník štábu SHAEF: Walter Bedell Smith
Nadřazené jednotky Kombinovaní náčelníci štábů
Účast
Války druhá světová válka
Bitvy bitva o Normandii
bitva v Ardenách

Vrchní velitelství spojeneckých expedičních sil (anglicky Supreme Headquarters Allied Expeditionary Force – SHAEF) bylo velitelství ozbrojených sil Spojenců na západní frontě existující během druhé světové války v letech 1944 až 1945. V jeho čele stál generál americké armády Dwight D. Eisenhower, jehož zástupcem pro letecké operace byl Air Chief Marshal Royal Air Force Arthur Tedder. Námořním silám podřízeným SHAEF zapojeným do vylodění v Normandii velel admirál Royal Navy Bertram Ramsay a expedičním leteckým silám (Allied Expeditionary Air Force) Air Marshal Trafford Leigh-Mallory. Před vyloďovací operací v Normandii a k podpoře následných bitev o předmostí byly SHAEF dočasně podřízeny i strategické bombardovací síly RAF (Bomber Command, velitel Air Chief Marshal Arthur Harris) i USAAF (Osmá letecká armáda, genpor. Jimmy Doolittle).

SHAEF podléhalo několik pozemních skupin armád, dvě taktické letecké armády, a jedna samostatná vzdušně výsadková armáda.

Po porážce nacistického Německa bylo toto spojenecké velitelství 14. července 1945 rozpuštěno.

Složení

  • První spojenecká vzdušně výsadková armáda (od 20. srpna 1944, velitel genpor. Lewis H. Brereton, skládala se z jednotek amerických, britských a polských)
  • Britská 21. skupina armád (velitel polní maršál Bernard Law Montgomery, v počátečních fázích vylodění v Normandii současně velitel všech vyloděných pozemních sil)
    • První kanadská armáda (generál Henry Crerar)
    • Druhá britská armáda (generál Miles Dempsey)
  • Americká 12. skupina armád (gen. Omar Bradley)
    • První armáda Spojených států amerických (gen. Courtney Hodges)
    • Třetí armáda Spojených států amerických (gen. George S. Patton)
    • Devátá armáda Spojených států amerických (genpor. William Simpson)
    • Patnáctá armáda Spojených států amerických (od listopadu 1944, velitelé genpor. John P. Lucas a později Leonard T. Gerow)
  • Americká 6. skupina armád (po srpnu 1944, velitel gen. Jacob Devers)
    • První francouzská armáda (gen. Jean de Lattre de Tassigny)
    • Sedmá armáda Spojených států amerických (genpor. Alexander Patch)

Velitelé

Příslušníci velitelského sboru SHAEF během porady. Zleva: Bradley, Ramsay, Tedder, Eisenhower, Montgomery, Leigh-Mallory a Walter Bedell Smith.

Odkazy

Reference

  1. a b c d WILLIAMS, Clifford. Supreme Headquarters for D-Day. After the Battle. 1994, čís. 84. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj