Vrba černající

Jak číst taxoboxVrba černající
alternativní popis obrázku chybí
Vrba černající (Salix myrsinifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix myrsinifolia
Salisb., 1796
Synonyma
  • Salix nigricans
  • Salix myrsinites[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrba černající (Salix myrsinifolia) je v České republice kriticky ohroženým druhem. V rozsáhlém rodě vrba je zařazen do podrodu Vetrix.

Výskyt

Je zcela běžnou rostlinou ve Skotsku a ve Skandinávii, dále v Polsku, Bělorusku, Pobaltských republikách, na Ukrajině a ve středním Rusku až po Ural. Druhým místem hojného rozšíření je široká oblast Alp a jejich předhůří, zasahuje až do střední Evropy. Jinak se velice omezeně vyskytuje v Pyrenejích, Apeninách, na severu Balkánského poloostrova a na severozápadě Německa. Vyrůstá v podhůří až v horách v mokřadech, rašeliništích, okrajích bažin a v křovinách na březích vodních toků. Bývá také součásti řídkých lesů na okraji tajgy. Stanovit hranice přirozeného výskytu je obtížné, protože na mnoha místech se dlouhodobě uměle vysazuje. V České republice se za původní považují populace na Šumavě a v Českém lese, avizovaný výskyt v Novohradských horách je sporný a v okolí Třeboně byla vrba černající prokazatelně vysazena.[3][4]

Popis

Dvoudomé, velice variabilní keře nebo vzácně stromy se šedivou, hladkou kůrou které dorůstají nejvýše do 6 m. Tmavě červenohnědé až nazelenalé letorosty jsou krátké, mírně až hustě šedavě chlupaté, stárnutím chlupy ztrácejí. Přitisklé, hustě chlupaté pupeny bývají dlouhé 3 až 4 mm.

Střídavě vyrůstající listy s hustě chlupatými řapíky dlouhými 1 až 2 cm mají polosrdčité, vytrvalé palisty zhruba stejné délky jako řapíky. Na lící mají svraskanou žilnatinu, jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu roztroušeně chlupaté, sivě ojíněné s charakteristickou špičkou čistě zelenou, bez ojínění. Proměnlivé listové čepele jsou nejčastěji široce eliptické nebo podlouhle kopinaté 4 až 6 cm dlouhé a 2 až 3 cm široké, po okraji pilovitě vroubkované, u báze klínovité nebo srdčité, na vrcholu zašpičatělé. Na podzim nebo při sušení listy černají. Vrba černající je velice variabilní, jednotlivé rostliny se mohou od sebe odlišovat i podle stanoviště na kterém rostou, slunné-stinné, vlhké-suché apod.

Jednopohlavné květy jsou uspořádány do úzkých, válcovitých, krátce stopkatých jehněd. Samčí jehnědy, dlouhé do 3 cm, obsahují zjednodušené květy se dvěma tyčinkami s volnými, chlupatými nitkami nesoucími zlatožluté prašníky jež postupně černají. Jehnědy se samičími květy, měřící až 6 cm, mají lysý, úzce kuželovitý, stopkatý, asi 3 mm dlouhý jednodílný lysý nebo chlupatý semeník s asi 12 vajíčky a dále 1 mm dlouhou čnělku s bliznou dělenou do dvou laloků. Listeny bývají hnědé nebo načervenalé, někdy jsou ve spodní části nafialovělé. Květy opyluje hmyz. Plodem je dvojchlopňová tobolka, 6 až 10 mm dlouhá, obsahující drobná semena s chmýrem. Nejsou větší než 1 mm, roznáší je vítr.[4][5][6][7]

Ohrožení

Vrba černající je vyhláškou č. 395/1992 Sb. vydanou Ministerstvem životního prostředí České republiky a v roce 2000 sestaveným Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky prohlášena za druh kriticky ohrožený.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Vrba černající [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 14.02.2011 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze C1 rostlin: Vrba černající [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Vrba černající [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 21.11.2008 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Dendrologie.cz: Vrba černající [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Flora of North America: Salix myrsinifolia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Salix myrsinifolia [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 26.08.2011 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs, 2001 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. 

Externí odkazy

Zdroj