Vraní skály

Vraní skály
Šachtové věže ve skupině Vraních skal
Šachtové věže ve skupině Vraních skal
Geomorfologický tvar skalní věže
Střední výška 500 m n. m.
Nadřazená jednotka Lužické hory (Lužický hřbet)
Sousední
jednotky		 Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev
Stát ČeskoČesko Česko
Vraní skály
Vraní skály
Horniny pískovec
Souřadnice 50°49′9″ s. š., 14°49′26″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vraní skály (německy Rabensteine, v horolezeckém slangu nazývané někdy též Krkavčí skály) se nacházejí v nejvýchodnější části Chráněné krajinné oblasti Lužické hory u Horního Sedla, části města Hrádek nad Nisou v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Jedná se o skupinu pískovcových skalních věží, z nichž nejznámější je Fellerova věž. Dalšími jsou Šachtové věže (východní a západní), Krkavec, Krkavcová, Krkavčí hnízdo, Hruška a Malá hruška.[1]

Popis lokality

Geografická poloha

Vraní skály se nacházejí v nadmořské výšce zhruba 500 metrů[2] na území podcelku Lužický hřbet ve východní části geomorfologického celku Lužické hory, s nímž zde na severu sousedí Žitavská pánev a na jihovýchodě Ještědsko-kozákovský hřbet. Skály se tyčí nad Krásným dolem prakticky uprostřed linie, která směřuje od Popovy skály na severozápadě k Horním skalám na jihovýchodě, a to vždy ve vzdálenosti přibližně 1 km od uvedených skalních útvarů.[1][2]

Geologie

Vraní skály jsou tvořeny velmi pevnými pískovci, utvářenými v období cenomanu, před necelým stem miliónů let. Pískovcové skalní tvary jsou doplněny slepencovými polohami s čedičovou výplní a železitými inkrustacemi a na jižní straně stěn jsou rozbrázděny kolmými a vodorovnými puklinami. Podle některých hypotéz ke zpevnění zdejšího pískovce mohla přispět čedičová hornina, která původně vyplňovala podélnou rozsedlinu uprostřed skalního masívu.[2]

Horolezectví

K věžím Vraních skal se začala upínat pozornost horolezců již na konci 19. století. První výstup na nejmohutnější skalní věž uskutečnil 17. června 1894 žitavský profesor Theodor Feller spolu s Adolfem Gahlerem a Ferdinandem Siegmundem.[2] Zmíněná věž od té doby nese Fellerovo jméno. Nejednalo se však o horolezecký výstup, k dosažení vrcholu byl použit provazový žebřík. Skutečný horolezecký prvovýstup uskutečnili až Karl Kirchhof a Franz Salomon o deset let později, 21. května 1904.[2]

Ve skupině Vraních skal je vyznačeno téměř devět desítek lezeckých cest, od nejlehčích až po stupeň VIII UIAA. Přímo na Fellerově věži, která je z morfologického i historického hlediska považována za horolezecky nejcennější skalní věž v oblasti Lužických hor, je vyznačeno celkem 24 lezeckých cest obtížnosti IV až VIIc.[3]

Galerie

  • Fellerova věž
    Fellerova věž
  • Detail struktury Vraních skal
    Detail struktury Vraních skal
  • Fellerova věž a Hruška (vpravo)
    Fellerova věž a Hruška (vpravo)
  • Východní Šachtová věž
    Východní Šachtová věž

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Seznam. Vraní skály [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e KÜHN, Jiří. Vraní skály - Fellerova věž [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Okolí Horního sedla: Krkavčí skály (Fellerovka) [online]. Praha: Český horolezecký svaz [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • Turistická mapa CHKO Lužické hory 1 : 25 000, Česká Lípa: Geodézie On Line, 2007, 1. vyd.
  • BELLMANN, Michael, THIELE, Manfred: Kletterführer Nördliches Böhmen, Verlag Michael Bellmann, Dresden, 2003 (německy)

Související články

Externí odkazy

Zdroj