Vousáčkovití

Jak číst taxoboxVousáčkovití
alternativní popis obrázku chybí
Vousáček rovníkový
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád šplhavci (Piciformes)
Čeleď vousáčkovití (Lybiidae)
Sibley & Ahlquist, 1985
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vousáčkovití (Lybiidae) je čeleď ptáků z řádu šplhavců, kteří obývají Afriku.

Systematika

Vousáčkovití jsou poměrně nově rozeznanou čeledí. Vousáčci byli původně řazeni k vousákovitým (Capitonidae), ze kterých však byli na základě analýz DNA vyjmuti a byl jim přiřazen status samostatné čeledi.[1][2] Proto se ve starších českých zdrojích vousáčci označují jako vousáci.

Seznam druhů

Rozeznávají se následují druhy vousáčků:[3][4]

  • rod Gymnobucco
    • vousáček šedohrdlý (Gymnobucco bonapartei)
    • vousáček tmavý (Gymnobucco sladeni)
    • vousáček štětinatý (Gymnobucco peli)
    • vousáček naholící (Gymnobucco calvus)
  • rod Stactolaema
    • vousáček bělouchý (Stactolaema leucotis)
    • vousáček bělokřídlý (Stactolaema whytii)
    • vousáček žlutohlavý (Stactolaema anchietae)
    • vousáček olivový (Stactolaema olivacea)
  • rod Pogoniulus
    • vousáček šupinkový (Pogoniulus scolopaceus)
    • vousáček světlý (Pogoniulus simplex)
    • vousáček uzdičkový (Pogoniulus leucomystax)
    • vousáček bělovousý (Pogoniulus coryphaea)
    • vousáček konžský (Pogoniulus atroflavus)
    • vousáček drobný (Pogoniulus subsulphureus)
    • vousáček žlutokostřečný (Pogoniulus bilineatus)
    • vousáček běloprsý (Pogoniulus makawai)
    • vousáček ohnivočelý (Pogoniulus pusillus)
    • vousáček zlatočelý (Pogoniulus chrysoconus)
  • rod Buccanodon
    • vousáček žlutoskvrnný (Buccanodon duchaillui)
  • rod Tricholaema
    • vousáček skvrnitý (Tricholaema hirsuta)
    • vousáček rudočelý (Tricholaema diademata)
    • vousáček hnědolící (Tricholaema frontata)
    • vousáček strakatý (Tricholaema leucomelas)
    • vousáček skvrnitoboký (Tricholaema lacrymosa)
    • vousáček černohlavý (Tricholaema melanocephala)
  • rod Lybius
    • vousáček vlnkovaný (Lybius undatus)
    • vousáček křivčí (Lybius vieilloti)
    • vousáček bělohlavý (Lybius leucocephalus)
    • vousáček zambijský (Lybius chaplini)
    • vousáček červenolící (Lybius rubrifacies)
    • vousáček škraboškový (Lybius guifsobalito)
    • vousáček obojkový (Lybius torquatus)
    • vousáček hnědoprsý (Lybius melanopterus)
    • vousáček černohřbetý (Lybius minor)
    • vousáček rovníkový (Lybius bidentatus)
    • vousáček bradatý (Lybius dubius)
    • vousáček černoprsý (Lybius rolleti)
  • rod Trachyphonus
    • vousáček žlutozobý (Trachyphonus purpuratus)
    • vousáček chocholatý (Trachyphonus vaillantii)
    • vousáček červenožlutý (Trachyphonus erythrocephalus)
    • vousáček žlutoprsý (Trachyphonus margaritatus)
    • vousáček východoafrický (Trachyphonus darnaudii)
    • vousáček kropenatý (Trachyphonus usambiro)

Popis

Vousáček bradatý (Lybius dubiuss) s dobře vyvinutými štětinami

Jedná se o menší ptáky s délkou těla kolem 15–25 cm. Tělo je malé, avšak statné, krk natolik krátký, až se zdá, že není vůbec přítomen. Zobák kónického tvaru je krátký, avšak velmi silný s ostrou špičkou.[5] Podobně jako někteří další šplhavci, vousáčkům vyrůstají od kořene zobáku štětiny, které jsou u některých druhů natolik vyvinuty, že zakrývají většinu zobáku.[6]

Biologie

Hlavní potravní složku vousáčků tvoří ovoce (hlavně fíky), avšak vousáčci si s oblibou pochutnají i na bezobratlých. Stanoviště vousáčků představují savany a deštné pralesy Afriky, především její subsaharské části. Jedná se o monogamní ptáky se sdílenou péčí o mláďata, nicméně některé druhy hnízdní kooperativně, tzn. hnízdícímu páru pomáhá v inkubaci, krmení a výchově mláďat jejich sociální skupina. Hnízdo si hloubí v tlejícím starším dřevě, případně v říčních březích nebo v termitištích. Kladou v průměru kolem 3 vajec. Hnízdo často bedlivě stráží před hnízdě parazitujícími medozvěstkami, jako je např. medozvěstka menší (Indicator minor). Inkubace zabírá kolem dvou týdnů. Ptáčata jsou nejdříve krmena hmyzem, avšak postupně je jim podáváno čím dál tím více ovoce. Ve věku kolem jednoho měsíce dochází k prvnímu letu, teritorium rodičů však mláďata často opouští až ve věku dvou měsíců. Hlavní ohrožení vousáčků představuje zánik přirozených stanovišť.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BARKER, F. Keith; LANYON, Scott M. The Impact of Parsimony Weighting Schemes on Inferred Relationships among Toucans and Neotropical Barbets (Aves: Piciformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2000-05-01, roč. 15, čís. 2, s. 215–234. Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1006/mpev.2000.0752. (anglicky) 
  2. ↑ MOYLE, Robert G. Phylogenetics of barbets (Aves: Piciformes) based on nuclear and mitochondrial DNA sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 187–200. Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/S1055-7903(03)00179-9. (anglicky) 
  3. ↑ Jacamars, puffbirds, barbets, toucans, honeyguides. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1, 2023 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ České názvosloví ptáků světa: Šplhavci [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2023 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 S. 168–172. (anglicky) 
  6. ↑ a b WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. African Barbets (Lybiidae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. DOI 10.2173/bow.lybiid1.01. (anglicky) 

Literatura

  • ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 (anglicky) 
  • GRZIMEK, Bernhard, et al., 2003. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 10, Birds III. Detroit: Gale. ISBN 0-7876-5362-4. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj