Vojtěška (pavilon)
| Vojtěška, pavilon | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa |
Břevnov,  Česko
|
| Souřadnice | 50°5′8,09″ s. š., 14°21′19,11″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 11718/1-1426 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Břevnovský klášter) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěška je barokní pavilon nacházející se v zahradách Břevnovského kláštera nad pramenem potoka Brusnice. Je zapsána jako Národní kulturní památka.
Architektura budovy
Potok pramení do atria ve středu budovy, z obou stran v tupém úhlu vybíhají zpočátku patrová křídla, která se posléze mění v přízemní s podkrovím. Nad atriem najdeme oválný sál s balkónkem po jeho východním obvodu, v jehož průčelí je kovový znak Břevnovského arciopatství. Sál je přístupný také z mostku klenoucího se na nad mezerou mezi budovou a zezadu přiléhajícím svahem do zahrady (směrem k Břevnovskému hřbitovu), jehož vršek je v rovině s druhým patrem budovy.
Vojtěška stojí ve středu pomyslné osy zahrady pod terasou, rozdělující zahradu na dvě patra. Z obou stran se od ní táhne habrová alej, dopředu ke glorietu Josefka, dozadu k hřbitovní kapličce Lazarka.[1]
Historie
Jde o nejstarší budovu v zahradách kláštera a zároveň o jakýsi ideový střed zahrady. Zmínky o stavbě či přístřešku nad pramenem legendárního setkání knížete Boleslava II. a sv. Vojtěcha pochází již ze středověku. Název Vojtěška najdeme prvně asi ve 13. století (jiné zdroje mluví až o 14. stol.). Pramen tehdy pravděpodobně, po několika přestavbách, zdobila gotická klenba (nejspíše oktagonální nebo šestiboká s oktagonální klenbou). K dalším přestavbám (do podoby kapličky) došlo v průběhu století 17. Svou současnou, převážně barokní podobu, pavilon získal (stejně jako většina ostatních částí kláštera) během rozsáhlých rekonstrukcí dle plánů bratrů Diezenhoferů v letech 1722 – 1725 (jiné zdroje uvádí 1723 – 1725 nebo 1726). V následujících tři sta letech došlo ještě k dalším úpravám a opravám Vojtěšky. Od padesátých let dvacátého století pavilon, stejně jako ostatní části zahrady, chátral. Obnovy se dočkal v roce 1993, kdy byl, k výročí milénia od založení kláštera, opraven. Později došlo již jen k menším rekonstrukcím, jako například nedávná výměna střešní krytiny.[2][3][4]
Výzdoba Vojtěšky
Nad pramenem Brusnice se nachází torza dřevěného sousoší Josefa Kleina zobrazující scénu založení kláštera, která byla poničena v šedesátých letech 20. století (některé zdroje zasazují vandalismus již do let padesátých).
V sále nad pramenem najdeme na stropě nástěnnou malbu z 18. století, zobrazující Josefa Egyptského hostícího své bratry, jejímž autorem je Felix Antonín Scheffler.[5]
Vojtěška dnes
V současné době je Vojtěška využívána hlavně pro kulturní účely. Konají se zde svatby a podobné slavnosti. Je majetkem Břevnovského arciopatství a slouží také Břevnovské farnosti, chrámovému sboru, skautským oddílům a dalším aktivitám kláštera, jako jsou například tematické programy pro MŠ a ZŠ.[6]
Reference
- ↑ Vojtěška - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Vojtěška | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online.
- ↑ BĚLOVÁ, Jana; KALAŠOVÁ, Renáta. Břevnov Ve stínu kláštěra, Hradčanům na dohled. 1. vyd. [s.l.]: Muzeum hlavního města Prahy, 2016. ISBN 9788087828182.
- ↑ Břevnovské arciopatství. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Zahrada břevnovského kláštera. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online.
- ↑ IV. neděle velikonoční (11. května 2025). Farnost sv. Markéty v Břevnově [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online.
