Vojtěch Martínek

PhDr. Vojtěch Martínek
Rodné jméno Vojtěch Martinek
Narození 11. dubna 1887
Brušperk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. dubna 1960 (ve věku 73 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání dramaturg, literární kritik, učitel, básník a spisovatel
Národnost moravská[zdroj?]
Alma mater Univerzita Karlova
Témata němčina a čeština
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památka na Vojtěcha Martínka v Ostravě-Hrabůvce

Vojtěch Martínek (11. dubna 1887 Brušperk[1] – 25. dubna 1960 Ostrava[2]) byl moravský učitel, spisovatel, literární kritik a publicista.

Biografie

Narodil se v rodině kožešníka Ludvíka Martinka a Anežky rozené Dluhé. Měl tři vlastní mladší sourozence: Rudolfínu, Antona a Aloisii, a pět starších nevlastních, z prvního manželství otce: Ludvíka, Marii, Karolinu, Františka a Rudolfa. R. 1914 se oženil s Otilií rozenou Klegovou, sestrou jeho blízkého přítele, legionáře a lékaře Ludvíka Klegy.

Po absolvování Matičního gymnázia v Ostravě (1900–1908), vystudoval češtinu a němčinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1908–1913). Poté rok pobýval na univerzitě v Bonnu a od roku 1914 nastoupil jako středoškolský učitel na Matiční gymnázium v Ostravě, kde působil až do roku 1947 (s výjimkou let 1941–1945, kdy byl na vlastní žádost penzionován). S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně.

Byl dramaturgem ostravského divadla a v letech 1913–1948 členem Moravského kola spisovatelů (jednatelem 1915–1919, místopředsedou 1921–1925).

Dílo

Jeho literární tvorba je velmi rozsáhlá, lze říci, že byl ruralistou, navazoval na kritický realismus. Ve svých románech popisoval národní a sociální změny na Ostravsku v době industrializace.

Začínal jako básník, jeho počáteční tvorba je ovlivněna J. S. Macharem.

Poezie

  • Cesty – 1909
  • Sešit sonetů – 1910
  • Jsme synové země – 1912
    Vojtěch Martínek jako student gymnázia

V pozdějších sbírkách se jeho realismus zjemňuje a stává se melodičtější:

  • Zahrada – 1917
  • Tichá píseň – 1920
  • Ráj srdce – 1926
  • Píseň o domovině – 1937
  • Monology Jury Třanovského – 1946 (sbírka veršů vzniklých v průběhu 2. světové války, inspirovaná osudem pobělohorského exulanta Jiřího Třanovského; je výrazem válečných bolestí, úzkostí, nadějí, víry i mravních pokušení)

Próza

Jeho prozaická tvorba je významnější než básnická a je i rozsáhlejší.

Jako Václav Staněk vydal soubor črt a próz Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky (1909); titulní črtu reeditoval roku 2020 Martin Jiroušek v antologii Fialoví ďábli.

  • Tři větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1936) – tři historické povídky z rodného kraje. Obsahuje tyto povídky:
    1. Kronika o Chvalovi ze Suchých Hůrek
    2. Kratochvilná historie o obrazu Svatého Jiřího
    3. Romance o Ondrášovi
  • Stavy rachotí (1939) – román z prostředí rodného města Brušperku
  • Černá země – trilogie, jedná se o dokumentární kroniku psanou formou románů. Pojednává o životě na Ostravsku od 90. let 19. stol. do konce první světové války. Je složena z těchto románů:
    1. Jakub Oberva – 1926
    2. Plameny – 1929
    3. Země duní – 1932
  • Kamenný řád – trilogie navazující na Černou zemi, končí 40. lety. Nedosahuje kvalit Černé země. Obsahuje tyto romány:
    1. Kamenný řád – 1942
    2. Meze – 1944
    3. Ožehlé haluze – 1954
  • Větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1941) – nové vydání sbírky historických povídek rozšířené o další dva texty: Romance o hodech Jana Čapka ze Sán; Romance o ženě čarodějné
  • Trojí cesta Blažeje Potěšila – 1942

Pro děti

  • Povídka o Popelce (1926)
  • Svět kouzel a divů (1927)
  • Duhový pták (1929)
  • Knížka pohádek o dracích, čarodějnicích a princeznách (1930)

z původních tří pohádkových souborů vycházejí další výbory, například

  • Čarovné kvítí (1943)
  • U jasného plamene (1946)
  • Povídka o Popelce (1926)

Dále napsal literárně-historické studie o P. Bezručovi, J. S. Macharovi, F. Sokolu-Tůmovi, aj.

Novinářská činnost

Vojtěch Martínek působil v řadě regionálních slezských periodik a tato jeho působnost byla rozsáhlá. Jeho význam spočívá též v uvádění mladých autorů ze Slezska do literatury, publikaci jejich raných prací a podpoře (A. C. Nor, Vilém Závada).[3][p. 1]

Filmografie

Vojtěch Martínek byl autorem řady námětů televizních inscenací.[4] Z nich nejznámější jsou televizní seriály na náměty románů (všechny vznikly v ostravské televizi, režíroval Alois Müller):

  • Kamenný řád (1975, šestidílná rodinná sága z Ostravska pokrývá osudy selského rodu mezi lety 1920–1940; převyšuje svou úrovní další seriály dle námětů Vojtěcha Martínka)
  • Stavy rachotí (1983, čtyřdílný seriál z období okolo roku 1848)
  • Černá země (1985, pětidílný seriál z Ostravska před první světovou válkou)

Ocenění

Roku 1955 se Vojtěch Martínek stal zasloužilým umělcem.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ A. C. Nor například vzpomíná, že svou prvotinu Bürkental napsal na přímou výzvu Vojtěcha Martínka, který mu přislíbil uveřejňování v Ostravském deníku na pokračování. Tím pomohl A. C. Norovi k pokrytí nákladů na pražská studia v prvním období.

Reference

  1. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zemřel Vojtěch Martínek. Rudé právo. 26. dubna 1960, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ A. C. Nor: Život nebyl sen (1)
  4. ↑ Vojtěch Martínek. csfd.cz [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ PŘENDÍK, Petr Lexa. Křehký a plachý Vojtěch Martínek (1887–1960) [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj