Vojtěch Levinský

Admodum Reverendus Dominus
Vojtěch František Josef Levinský
děkan rožďalovický
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Sídlo Rožďalovice
Předchůdce Ignác Cardian[1]
Nástupce Jiří Endler[1]
Znak Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kaplan v Rožďalovicích (do roku 1718)
  • děkan v Rožďalovicích (1718–1768)
Osobní údaje
Rodné jméno Adalbertus Xaverius Josephus
Datum narození 9. dubna 1682
Místo narození Chlumec nad Cidlinou
Datum úmrtí 9. dubna 1768 (ve věku 86 let)
Povolání teolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mgr., Bc.[2]Vojtěch František Josef Levinský, lat. Adalbertus Xaverius Josephus Levinsky (9. dubna 1682 Chlumec nad Cidlinou – 9. dubna 1768) byl český katolický kněz, teolog, hodnostář a autor náboženských spisů.

Život

Byl duchovním správcem ve farnosti – děkanství Rožďalovice. Nejprve zde působil jako kaplan. Od roku 1718[3] až do své smrti v roce 1768[1] pak zde působil jako děkan.[4]

Náboženské spisy

Kromě duchovní správy a zásluh o výstavbu rožďalovického kostela sv. Havla proslul i jako autor náboženských spisů, přičemž jeho asi nejznámější spis je PANIS QUOTIDIANUS, Pro consequenda, & conservanda VITA seu DEI GRATIA Fidelium Animarum, & omnium Bonorum Temporalium. Non quidem ad Esum, verum ad Usum BONIS PASTORIBUS.[5]

K jeho dalším významným dílům patří: Karmelitánská Země Maryánská, W niž Bratři a Sestry Weleslawného Bratrstwa S. Sskapuljře Blahoslawené P. Marye z Hory Karmélu. Owoce gegi a neglepssý wěcy gedj z roku 1718 a Křestianský Hlas Wsse-Obecnj Na každý Cžas Celo-Ročnj Libě w Vssých Božjch zněgjcý Za Obdrženj Milosti a Pomocy Božj w rozličných Potřebách Tělesných y Duchownjch, wzlassť skrze Přjmluwu a Orodowánj Swatých z roku 1733.[6]

Výstavba kostela sv. Havla

„ „Léta Páně 1726 dne 29. června jmenovitě na den sv. apoštolů Petra a Pavla jest gruntovní kámen u přítomnosti celého auřadu města Rožďalovic nad Trnavou, totiž dvanácte radních osob: Pana Daniele Milejriskýho, toho času Primatora, Pana Václava Kněžourka mladšího v tom času auřad Burgmistrovský držícího, Pánů Jana Pohla, Jiřího Nechánskýho, Václava Kněžourka staršího, Jana Vorla, Františka Benjamina, Josefa Schorma spolu syndikusa, Jiřího Vorla, Václava Mlejneckýho, Tomáše Štolovskýho, Servusa Leopolda Šorma, též starších obecných osob Pana Krausy, Petra Štolovského a Jána Stehny, rychtářů městských Jiřího staršího a Václava Draždianskýho mladšího, jakož u přítomnosti všelikého křesťanského lidu množství – ke cti a chvále sv. Havla, Opata, patrona a zakladatele tohoto chrámu Páně založen. Při kterémžto založení obyčejné pobožné svěceni a církevní Ceremonie dle způsobu římské katolické církve s povolením slavné arcibiskupské Consistoře pražské od duchovního totižto: Velebnýho, dvojctihodnýho a vysoce učeného Pana Vojtěcha Josefa Františka Xaveria Levinského, svobodných umění mistra a písma sv. Bakaláře formata, rodiče Chlumeckého nad Cidlinou, toho času děkana rožďalovského, konané byly. Pán Bůh všemohoucí račiž sám svou brzkou milostí a pomocí přítomen býti a dobrodince nějaké vzbuditi, by tento chrám Páně, jak již z gruntu stavěný jest, šťastně dostavěn a napotom jeho sv. jméno i jimž Boží Svatý čtení a chválení býti mohli. K čemuž nám dopomáhej nerozdílná Trojice Boží, Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch Svatý, matka Boží blahoslavená a bez poskvrny počatá i Panna Maria, svatý Havel a všichni svatí. – Amen.“ “

— Z „příruční knihy“ města Rožďalovic z 18. století[3]

V Rožďalovicích se zasloužil o postavení nového kostela svatého Havla na místě staršího menšího kostela. Od svého nástupu do úřadu rožďalovického děkana v roce 1718 začal usilovat o výstavbu nového kostela. V roce 1718 bylo zavedeno při dosavadním kostele sv. Petra a Pavla v Rožďalovicích bratrstvo „sv. škapulíře Panny Marie Karmelské“. Při shromáždění početných příznivců „sv. škapulíře“ se ukázalo, že starý kostel je pro taková shromáždění nedostatečný. Bylo provedeno měření prostor tehdejšího kostelíka, který byl 18 metrů dlouhý, 9 metrů široký a 9 metrů vysoký. Děkan Levinský psal dopisy církevním představeným i vrchnosti a prosil o povolení výstavby nového kostela. Jeho prosby byly podporovány věřícími z celého panství i zbožným držitelem rožďalovického panství Josefa Václava hraběte z Valdštejna[7] a jeho ženy Kateřiny rozené Pafiové.[3]

Kostel sv. Havla v Rožďalovicích

V roce 1726 dne 29. června po obdrženém povolení od církevních úřadů byl položen základní kámen k novému kostelu. Hrabě Josef Václav z Valdštejna nechal vyhotovit rozpočet od italského architekta Nicla Rossiho. Stavba byla rozpočtena na 6 332 zlatých. Stavba byla financována jednak nákladem záduší Rožďalovického a Žitovlického, jednak nákladem držitele panství za peněžité podpory děkana Levinského a také díky nemalé částce dobrovolných příspěvků zbožných farníků. Hrabě Václav z Valdštejna přislíbil na stavbu 300 000 cihel, potřebné množství kamene a dřeva. Příslib se týkal i řemeslníků ve službách vrchnosti. Stavba pokračovala na tehdejší dobu poměrně rychle a roku 1731 byla usazena báň na věžičku presbytáře. V tomto roce zemřel Josef Václav z Valdštejna a byl pohřben do krypty nového kostela. Tím prakticky končí první etapa výstavby nového kostela. Po jeho smrti nikdo již nepokračoval. Finance byly prakticky vyčerpány a stavba se zastavila. V roce 1733 byl ze zbytku peněz vybudován hlavní oltář a dne 18. září 1733 byl kostel vysvěcen.[3][8]

Roku 1753 se objevily první trhliny v nedostavěném zdivu. Děkan Levinský sháněl další prostředky na pokračování stavby, ale marně. Roku 1760 hraběnka Aloisie z Clamu a Gallasu, která spravovala zděděný majetek nezletilého syna a která trávila svůj čas převážně v Rožďalovicích, stala se další mecenáškou stavby kostela. Kromě nutné opravy zdiva financovala zařízení uvnitř kostela. V roce 1761 to bylo postavení postranních oltářů a lavic pro věřící. Pro vstup do kostela byly zhotoveny dveře, které byly zvenčí obloženy dřevem dubovým a uvnitř borovým. V roce 1762 kromě dobudování postranních oltářů, byla zhotovena nová kazatelna, dlažba uvnitř kostela a kolem kostela kamenná zeď.[3] Další stavební úpravy kostela proběhly až po smrti děkana Levinského.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2025. 
  2. ↑ Levinský, Vojtěch František Josef, 1682-1768 [online]. Knihovna Památníku národního písemnictví [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Historie rožďalovického kostela [online]. Rožďalovice [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Panis quotidianus [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Levinský, Vojtěch František Josef, 1682-1768: PANIS QUOTIDIANUS [online]. Biskupství litoměřické [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Křestianský Hlas [online]. aleph.nkp.cz, 1733 [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rožďalovice - zámek a kostel [online]. Rozdalovice.wz.cz. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Rožďalovice - kostel sv. Havla [online]. Interregion.cz, 2008-1-6. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj