Vojtěch Hřímalý mladší

Vojtěch Hřímalý mladší
Základní informace
Narození 30. července 1842
Plzeň, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. června 1908 (ve věku 65 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry opera a klasická hudba
Povolání hudební skladatel, dirigent, houslista a kapelník
Nástroje housle
Děti Otakar Hřímalý
Rodiče Vojtěch Hřímalý starší
Příbuzní Jan Hřímalý, Jaromír Hřímalý, Bohuslav Hřímalý, Marie Hřímalá a Anna Hřímalá (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch (Adalbert) Hřímalý (30. července 1842 Plzeň[1] – 15. června 1908 Vídeň) byl český houslista a skladatel.

Život

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec i všichni sourozenci byli hudebníky. Vystudoval pražskou konzervatoř. Po dokončení školy se stal koncertním mistrem operního orchestru v Rotterdamu. O rok později se přesunul do Göteborgu, kde kromě operního orchestru působil jako varhaník a po Bedřichu Smetanovi řídil veřejné koncerty.

V roce 1868 se vrátil do Prahy a stal se koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla. Po neshodách s vedením divadla přešel do Německého divadla v Praze, kde působil jako druhý dirigent. Stal se předsedou spolku Filharmonie a se svými bratry Janem, Bohuslavem a Jaromírem založil Smyčcové kvarteto bratří Hřímalých.

V roce 1874 odešel do Černovic v tehdejší Bukovině (dnes na Ukrajině), kde byl všestranně činný. Byl dirigentem divadelního orchestru, se kterým pořádal i veřejné koncerty, řídil mužský pěvecký sbor, byl primáriem smyčcového kvarteta a učil na hudebních školách i na místní univerzitě. Nějaký čas působil ve Lvově.

Dílo

Opery

Orchestrální skladby

  • Jan Hus (ouvertura)
  • Serenáda pro smyčcový orchestr F-dur
  • Serenáda pro smyčcový orchestr D-dur
  • Houslový koncert (1889)
  • Triumfální pochod

Scénická hudba

  • Mravenci (1869)
  • Krejčí a švec
  • Čert na zemi
  • Kocúr a kočka
  • Štípaná hubička
  • Bandité

Komorní skladby

  • Houslová sonáta
  • Tři skladby pro housle a klavír
  • Dueto pro housle a violoncello
  • Smyčcový kvartet D-dur (1876)

Písně

  • Pět písní v národním slohu (1873)
  • Šest písní (1875)
  • Lidská duše (cyklus písní pro mezzosoprán)
  • Anif (cyklus písní)
  • Žal (cyklus písní)

Zkomponoval řadu dalších písní a sborů. Psal i chrámovou hudbu, z níž vyniká např. Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Nevyhýbal se ani zábavné hudbě. Zkomponoval četné taneční skladby a kuplety.

Pedagogické dílo

  • Úprava houslové školy Vincence Bartáka Theoreticko-praktická škola hry na housle ve dvou odděleních.
  • Tonální a rytmická studia pro houslisty
  • Národní divadlo a čeští skladatelé (vlastní náklad, 1894)

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Zdroj