Vojslavice

Vojslavice
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Humpolec
Obec s rozšířenou působností Humpolec
(správní obvod)
Okres Pelhřimov
Kraj Vysočina
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°35′35″ s. š., 15°13′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 101 (2023)[1]
Rozloha 4,83 km²[2]
Katastrální území Vojslavice nad Želivkou
Nadmořská výška 428 m n. m.
PSČ 396 01
Počet domů 61 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vojslavice 40
396 01 Humpolec
ouvojslavice@tiscali.cz
Starosta Michal Kubát
Oficiální web: www.vojslavice.cz
Vojslavice
Vojslavice
Další údaje
Kód obce 549126
Kód části obce 184624
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojslavice (německy Wojslawitz) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 101[1] obyvatel. Napříč územím obce probíhá dálnice D1.

Název

Jméno obce je odvozeno od osobního jména Voj, případně od osobního jména Vojslav.[4] Středověká historie obce je spojená s historií nedaleké stejnojmenné tvrze, ze které dnes zůstaly jen nepatrné zbytky původní stavby.[5][6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy je uváděn Ctibor z Vojslavic.[4] V roce 1510 koupil Vojslavice od Heřmana Bohdaneckého z Hodkova Burian Trčka z Lípy na Lipnici, který je připojil k Lipnici, později k želivskému panství.[7] Okolo roku 1670 byl původní středověký kostel nahrazen poutním mariánským kostelem s freskovou výzdobou od Siarda Noseckého.[8]

Přírodní poměry

Území obce je ohraničeno vodní nádrží Švihov; do katastrálního území Vojslavice nad Želivkou zasahují ochranná pásma I. a II. stupně této vodní nádrže.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 331 325 323 296 309 322 267 209 195 167 146 123 109 81 85
Počet domů 41 40 45 49 47 50 53 56 47 47 45 59 57 61 61

Obecní správa a politika

V letech 1869–1890 k obci patřily Hojanovice.[12]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Kamp, od roku 2010 tuto funkci zastává Michal Kubát.

Pamětihodnosti

Poznámka: Štíty několika domů ozdobil reilefně provedenými výjevy světců František Primus (1818–1890).[14]

Doprava

Územím obce prochází dálnice D1 a silnice III. třídy:

  • III/12930 Koberovice - Vojslavice
  • III/13035 Vojslavice - Hořice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Antonín Profous, Jan Svoboda: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny.
  5. ↑ Tvrz Vojslavice [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ VAZAČ, Jakub; VAZAČ, Jan. Tvrz ve Vojslavicích. Hláska. 2019, roč. XXX, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online. 
  7. ↑ SEDLÁČEK, Augustin. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XII. [s.l.]: [s.n.] S. 255. 
  8. ↑ Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech, Praha 1982, s. 255
  9. ↑ MARYŠKA, Milič. Vojslavice k.ú. Vojslavice nad Želivkou: Odůvodnění územního plánu [online]. Humpolec: Městský úřad, 2012 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 145. 
  13. ↑ Památkový katalog [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jihočeská vlastivěda: Národopis. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1987. S. 23. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj