Vlochyně bahenní

Jak číst taxoboxVlochyně bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Vlochyně s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod brusnice (Vaccinium)
Binomické jméno
Vaccinium uliginosum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum, dříve také V. occidentale), česky nazývaná též borůvka bažinná, brusnice vlochyně nebo nářeč. raušinka[1] je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice (Vaccinium). Jako ostatní brusnice roste v kyselých, na živiny chudých půdách, zvláště v bažinách a rašeliništích v arktickém a chladných částech mírného pásma severní polokoule, dále k jihu se vyskytuje ve vyšších a horských polohách.

Alternativní jména

  • borůvka bažinná, blinkavka[2]

Popis

Vlochyně bahenní je keřík, 10 až 75 cm vysoký s hnědým dřevnatým stonkem. Na stonku rostou 3 až 30 mm dlouhé a 2 až 15 mm široké oválné zelené až modrozelené listy. Z bílých až narůžovělých, 4–6 mm dlouhých zvoncovitých květů na krátkých stopkách dozrávají v pozdním létě plody – 5–8 mm veliké, kulovité až soudkovité tmavěmodré bobule s bílou dužninou (šťáva nebarví), které chutnají sladce.

Jedovatost

O jedovatosti plodů se diskutuje. Podle některých autorů je sice obecně tradována, nebyla však spolehlivě prokázána. Sibiřané ji běžně sbírají, pojídají a zpracovávají jako ovoce.[3] Případná jedovatost obecně není nijak silná a může se výrazně lišit podle stanoviště. Jako projevy intoxikace se uvádí psychomotorická excitace, zvracení, rozšíření zorniček a pocity závratě. Požití 300 g plodů vyvolalo u některých jedinců malátnost, závratě, pocit horka v hlavě, poruchy vidění a obtížné polykání, zatímco u jiných ani větší množství žádné příznaky nevyvolalo.[4] Má se také za to, že zásadní podíl na jedovatosti nemá rostlina samotná, ale parazitická houba Sclerotina megalospora, která ji napadá.[2]

Plody bývaly používány jako halucinogeny.[5] Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „…téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen) po větším požitém množství se podává aktivní uhlí nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“[6]

Použití

Jako okrasná rostlina se téměř nepoužívá, nicméně má barevně zajímavé podzimní zbarvení listů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaccinium uliginosum na anglické Wikipedii.

  1. SICHINGER, Martin. Poslední šumavská pastvina. 1. vyd. Praha : 65. pole, 2016. 323 s. (Tah; sv. 8). ISBN 978-80-87506-76-9. Kapitola Mexičtí žoldáci, str. 114. Pozn. Autor zaměnil vlochyni bahenní za klikvu bahenní (Vaccinium oxycoccos L.)
  2. a b http://medicina.cz/clanky/4903/34/Vlochyne-bahenni-Boruvka-bazinna/
  3. http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0060.php
  4. BALOUN, Jan; LEIFERTOVÁ, Irena; ŠTÍPEK, Stanislav. Rostliny způsobující otravy a alergie. Ilustrace Luděk Jahodář. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 276 s. S. 103. 
  5. VACCINIUM ULIGINOSUM L. – vlochyně (vlochyně bahenní), L. Hoskovec
  6. Toxikologické informační středisko Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice. www.tis-cz.cz [online]. [cit. 2015-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 

Externí odkazy

Zdroj