Vločkovci

Jak číst taxoboxVločkovci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Oddělení Parahoxozoa
Kmen vločkovci (Placozoa)
K.G. Grell, 1971
Typový druh
Trichoplax adhaerens
F. E. von Schultze, 1883
Třídy a řády
  • Polyplacotomia
    • Polyplacotomea
  • Uniplacotomia
    • Trichoplacea
    • Cladhexea
    • Hoilungea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vločkovci (Placozoa) jsou jedním z nejpůvodnějších kmenů živočichů, zahrnující druhy s nejjednodušší tělesnou stavbou. Jejich drobné tělo (do 3 mm) se skládá jen z několika typů buněk, které ani netvoří tkáně (pouze dvě vrstvy, mezi kterými je syncitiální mezenchym). Poprvé byli pozorováni v 80. letech 19. století, a to pouze v akváriích.

Jediným uznávaným druhem dlouho byl Trichoplax adhaerens, známý původně jen od pobřeží Anglie a Francie, pak ze Středozemního a Rudého moře, a později objevený také v Japonském moři. Pouze jeden pochybný nález z roku 1896 byl označován Treptoplax reptans. Analýzy z počátku 21. století však ukázaly, že v případě Trichoplax adhaerens se jedná o více fylogenetických linií, které se stovky milionů let vyvíjejí nezávisle a zaujímají odlišné geografické i ekologické niky - lze hovořit o přinejmenším 16 různých druzích zařazených do několika různých rodů i čeledí.[1] Situace se změnila v r. 2017, kdy byl publikován popis dalších druhů[2][3] (ještě mnoho jich zbývá nepopsaných) a v r. 2022 stanovena vnitřní fylogenetická systematika kmene.[4]

Systém

Systému publikovaný v r. 2022 kmen dělí na dvě třídy a čtyři řády, do úrovně čeledí vypadá takto (v závorce za čeledí uvedeny dosud popsané rody):[4]

Kmen: Placozoa K.G. Grell, 1971 – vločkovci

  • Třída: Polyplacotomia
    • Řád: Polyplacotomea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
      • Čeleď: Polyplacotomidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Polyplacotoma)
  • Třída: Uniplacotomia Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Řád: Trichoplacea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
      • Čeleď: Trichoplacidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Trichoplax)
    • Řád: Cladhexea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Řád: Hoilungea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
      • Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Cladtertia)
      • Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Hoilungia)

Vzájemnou příbuznost vyšších kladů ukazuje následující fylogenetický strom:[4]

živočichové
?

houbovci

 
?

žebernatky

 
?
vločkovci
Polyplacotomia

Polyplacotomea—Polyplacotomidae

 
Uniplacotomia
Trichoplacea

Trichoplacidae

 
 
 

Cladhexea

 
Hoilungea
 

Cladtertiidae

 
 

Hoilungidae

 
 
 
 
 
 
 

žahavci

 
 

Bilateria

 
 
 
 

Stavba těla

Jejich tělo je ploché, průhledné, na ventrální straně tvořeno válcovitými bičíkatými buňkami a žláznatými buňkami, na dorzální straně pak bičíkatými krycími buňkami. Vnitřní buňky jsou vláknité. Chromozomy vločkovců jsou velmi malé a množstvím DNA se rovnají chromozomům mnohých prvoků.

Pohyb

Pohybují se pomocí bičíků nebo amébovitě.

Potrava

Potravou jsou jim v akváriích řasy. Trávení je nejspíš vnější - vytvoří jakousi polokomůrku na spodní straně, ze které vylijí trávicí enzymy. Veškerá látková výměna probíhá povrchem těla, chybí tedy soustavy jako vylučovací, oběhová, dýchací apod.

Rozmnožování

Rozmnožují se nepohlavně pučením či dělením, pohlavní rozmnožování není dostatečně prozkoumáno. Při velké hustotě jedinci degenerují a přeměňují se na buňky podobné gametám. Vlastní oplození však nebylo nikdy zjištěno, i když byly pozorovány zárodečné buňky (zygoty), které se rýhovaly a dělily až do velikosti 32 nebo 64 buněk.

Reference

  1. ↑ EITEL, Michael; SCHIERWATER, B. The phylogeography of the Placozoa suggests a taxon-rich phylum in tropical and subtropical waters. S. 2315–2327. Molecular Ecology [online]. 6. duben 2010. Svazek 19, čís. 11, s. 2315–2327. Abstrakt [1]. DOI 10.1111/j.1365-294X.2010.04617.x. (anglicky) 
  2. ↑ EITEL, Michael; FRANCIS, Warren R.; OSIGUS, Hans-Jürgen; KREBS, Stefan; VARGAS, Sergio; BLUM, Helmut; WILLIAMS, Gray A. A taxogenomics approach uncovers a new genus in the phylum Placozoa. BioRχiv [online]. 2017-10-12. DOI 10.1101/202119. (anglicky) 
  3. ↑ OSIGUS, Hans-Jürgen; ROLFES, Sarah; HERZOG, Rebecca; KAMM, Kai; SCHIERWATER, Bernd. Polyplacotoma mediterranea is a new ramified placozoan species. S. R148–R149. Current Biology [online]. 2019-03. Roč. 29, čís. 5, s. R148–R149. DOI 10.1016/j.cub.2019.01.068. (anglicky) 
  4. ↑ a b c TESSLER, Michael; NEUMANN, Johannes S.; KAMM, Kai; OSIGUS, Hans-Jürgen; ESHEL, Gil; NARECHANIA, Apurva; BURNS, John A. Phylogenomics and the first higher taxonomy of Placozoa, an ancient and enigmatic animal phylum. S. 1016357. Frontiers in Ecology and Evolution [online]. 2022-12-08 [cit. 2022-12-16]. Roč. 10, s. 1016357. Dostupné online. ISSN 2296-701X. DOI 10.3389/fevo.2022.1016357. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj