V letech 1920–24 pracoval jako asistent chemicko-farmakologického ústavu University Karlovy, od roku 1924 jako chemik Státního ústavu radiologického při Ministerstvu veřejných prací v Praze. V roce 1932 byl zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Praze. Po osvobození Československa v roce 1945, kdy byl Státní ústav radiologický převeden pod Ministerstvo zdravotnictví, stal se jeho ředitelem, tuto funkci vykonával do roku 1952. V roce 1950 se stal velmistrem lóže Dílna lidskosti.
Dílo
Einsteinova theorie relativity, 1924, František Svoboda
Přírodovědecké základy názoru světového, 1924, František Svoboda, v edici Lidová osvětová knihovna
Stručné dějiny chemie, 1926
Boj o tajemství hmoty, 1938, E. Beaufort – podtitul Cesta chemie
Hmota a její proměny, 1940, Pokrok
Kdo je Boh. Brauner, 1947, Orbis – životopis významného českého chemika
Hledání kamene mudrců, 1948, Orbis – podtitul Podstata a smysl alchymie
Kdo je Madame Curie, 1949, Orbis – životopis polské fyzičky a chemičky
Masarykův slovník naučný, 1929, díl IV. Ko–M, str. 812
70 let Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů v Praze. B. E. Těšínská. Z dějin radiologie a vzniku československého Státního ústavu radiologického. Str. 18. Dostupné online.
Vzpomínky starého novináře: „Proti Benešovi, nacistům a komunistům“. Rudolf Kopecký, Str. 186. Dostupné online.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
Rakousko-Uhersko
Československo
