Vlasta Havelková

Vlasta Havelková
Rodné jméno Wlasta Barbara Elisabeth Wankel
Narození 16. prosince 1857
Blansko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. června 1939 (ve věku 81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost česká
Povolání etnografka, kurátorka sbírky, autorka, sběratelka, muzeoložka a spisovatelka
Choť Jan Havelka
Děti Milada Schusserová
Rodiče Jindřich Wankel, Eliška Wanklová-Šímová
Příbuzní František Havelka tchán
Damián Wankel dědeček
Lucie Bakešová sestra
Karla Absolonová-Bufková sestra
Madlena Wanklová sestra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Havelková, rozená Wlasta Barbara Elisabeth Wankel (16. prosince 1857 Blansko[1] – 16. června 1939 Praha), byla česká etnografka, zaměřená především na výzkum výšivky a ornamentu ve slovanském lidovém umění, a muzejnice.

Život

Byla dcerou lékaře a amatérského archeologa Jindřicha Wankla. V roce 1876 se provdala za středoškolského profesora Jana Havelku a přestěhovala se do Olomouce.

V roce 1884 spoluzaložila Vlastivědný spolek musejní, který vydával vlastní časopis, a zároveň s ním Vlastivědné muzeum v Olomouci, kde se podílela především na přípravě výstav výšivek a krojů. Ve svém raném díle, které publikovala v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a v trojsvazkovém sborníku Moravské ornamenty, se odráží její silné národnostní cítění a nekritický obdiv k lidové výtvarné kultuře.[2] Kromě dobového vlastenectví ji v tom ovlivnily jak názory jejího otce, který považoval Slovany za praobyvatele Evropy, tak jejího manžela, který věřil v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáta Wurma zase přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a pocházejícími z archeologických nálezů. V tomto duchu například považovala halštatskou kulturu za slovanskou.

Až v 90. letech počala opouštět názor o slovanském původu evropské kultury a připustila, že základní ornamentální prvky mohly existovat v různých kulturách nezávisle na sobě. Později spolupracovala na moravské kolekci na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 a v roce 1906 byla Luborem Niederlem ustanovena kustodkou Národopisného muzea, načež svoji publikační činnost téměř ukončila. V Praze XIX, Dejvice bydlela na adrese Dejvická 17.

Dílo

Spisy

  • Výstava národního vyšívání moravského, kterou v lednu roku 1885 uspořádal muzejní spolek v Olomouci – Olomouc: vlastním nákladem, 1885
  • Vyšívání lidu moravského – Olomouc: v. n., 1889
  • Obušek – Olomouc: v. n., 1894
  • Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání – kresby opatřila Madlenka Wanklova. Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek (VMS) v Olomouci, 1898
  • O symbolice v naší ornamentice: k výstavě výšivek a krajek v Plzni – Plzeň: v. n., 1903
  • Šata česko-slovanská – Praha: Národopisná Společnost Českoslovanská (NSČ), 1903?
  • Vzpomínky – Olomouc: v. n., 1929

Jiné

  • Moravské ornamenty. Sešit 2. – na kámen kreslila Madlenka Vanklova; sepsala úvod. Vídeň: VMS v Olomouci, 1890
  • Průvodce po Národopisném museu českoslovanském v zahradě Kinských v Praze-Smíchově – redakcí Adolfa Černého s příspěvky Vlasty Havelkové, Madlenky Wanklovy. Praha: NSČ, 1903
  • Jaký význam má dnes lidový kroj? – Augustin Žalud; napsala návod k šití původních českých krojů lidových. Praha: Alois Neubert, 1914

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Alena Křížová. "Starobylý" původ lidového ornamentu (podle Vlasty Havelkové). In: Alena Křížová a kolektiv. Ornament - oděv - šperk. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4963-5. S. 59.

Související články

Literatura

  • Vlasta Havelková – Richard Fischer. Olomouc: 1940

Externí odkazy

Zdroj