Vlasta Ambrožová

Vlasta J. Ambrožová
Narození 28. června 1896
Plánice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1956
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Uměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolání malířka, ilustrátorka
Příbuzní Jarmila Ambrožová-Krejčí (sestra)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vlasta Ambrožová, také Vlasta Jarmila Ambrožová (28. června 1896 Plánice – 1956 Praha) byla česká malířka, grafička a ilustrátorka, členka Kruhu výtvarných umělkyň, Umělecké besedy a Spolku českých bibliofilů.

Život

Narodila se v Plánici u Klatov. Ve výtvarném snažení o odborné studium v Praze byla vedena vzorem sourodačky a tehdy již uznávané malířky Berty Havlíčkové-Liebscherové. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v kursech pro ženy malbu a kresbu (prof. Emanuel Dítě, Arnošt Hofbauer, Jakub Schikaneder, Emilie Krostová). Od roku 1918 vyučovala kreslení na dívčím reálném gymnáziu Minerva Elišky Krásnohorské v Praze.[1], dále kolem roku 1937 učila na obecné škole v Lounkách u Roudnice nad Labem.

Podnikla studijní cestu do Drážďan a do Paříže. V letech 1937–19̟39 byla evidována v Adresáři výtvarných umělců československých jako akademická malířka V. J. Ambrožová v Lounkách u Roudnice nad Labem.[2] Poslední léta života bydlela v Praze–Dejvicích se svou sestrou klavíristkou Jarmilou Ambrožovou-Krejčí.

Dílo

Věnovala se různým žánrům, především figurální malbě a žánru městské krajiny, v nich ve 20. a 30. letech vyznávala poetiku civilismu. Recenzent výstavy Kruhu výtvarných umělkyň z roku 1937 ji označil za surrealistku.[3]. Dále se věnovala malbě zátiší, ilustrovala bibliofilské tisky.[4]

Vystavovala s Kruhem výtvarných umělkyň, jehož byla členkou, na I. zlínském salónu také na přehlídkách československého umění v letech 1928–1945. Vystavovala a prodávala také prostřednictvím pražské Krásné jizby.

Obrazy (výběr)

  • Ledaři v Praze na nábřeží
  • Domy pražské periférie

Grafika a ilustrace

Drobnou grafiku tvořila technikou dřevorytu nebo suché jehly:

  • Vlasta J. Ambrožová, Soubor knižních značek a monogramů, tiskem vydal Metoděj Lažný, Olomouc 1928
  • 14.IX.1937:(Už víckrát nezazní tak těžce requiem ... Vítězslav Nezval), ilustrace Vlasta J. Ambrožová, bibliofilie. Lounky u Roudnice 1937
  • Vlasta J. Ambrožová, 28. seznam exlibris, sestavil Otakar Hradečný, Olomouc 1942
  • 82 Ex libris je uloženo v její pozůstalosti v Památníku národního písemnictví v Praze.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výroční zpráva městského reálného gymnasia dívčího Krásnohorská 1918–1920. Není jisté, zda nešlo o jinou stejnojmennou osobu, kvůli níž později užívala iniciálu druhého křestního jména Jarmila: Vlasta J. Ambrožová
  2. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a.... Praha 1939, s. 429
  3. ↑ Jas, rodinný ilustrovaný nepolitický týdeník, 7. 5. 1937, strana 14, ISSN 1803-0289
  4. ↑ Toman Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců I., Praha 1947, s. 18
  5. ↑ https://arl.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/arl-pnp/cs/detail-pnp_us_auth_dem-d0000036-Ambrozova-Vlasta-J-18961956/

Literatura

  • Roškotová, Anna: Sborník Kruhu výtvarných umělkyň. Praha 1935, s. 43–44
  • Kruh výtvarných umělkyň v dokumentech a datech 1920–2020. GVU v Náchodě 2020; ISBN 978-80-88341-02-4
  • Heczková, Libuše–Pachmanová, Martina–Šámal, Petr: Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech (1865–1945). Řevnice: Arbor vitae, 2014, ISBN 978-80-7467-075-6, s. 316

Externí odkazy

Zdroj