Viètovy vzorce, pojmenované po Françoisi Viètovi, jsou vztahy mezi kořeny a koeficienty polynomů.
Obecný zápis
Každý polynom n-tého stupně (pro n≥1)
s koeficienty
náležejícími
či
, kde an≠ 0, má dle základní věty algebry nejvýše n komplexních kořenů x1, x2, ..., xn. Viètovy vzorce potom předepisují n rovnic, které vedou k nalezení n kořenů:

- Výrazy vlevo jsou tzv. elementární symetrické polynomy n proměnných (prvního až n-tého stupně).

Tato soustava rovnic však zpravidla nemá jednodušší řešení než původní rovnice.
- Poslední vzorec (pro součin kořenů) se používá k nalezení celočíselných nebo racionálních kořenů.
Příklad
Polynom druhého stupně je obecně řešitelný pomocí hledání diskriminantu, pro příklad však uveďme také řešení pomocí Viètových vzorců.
- Mějme polynom:
, s kořeny
, kde
. Potom můžeme psát:

- Pro racionální koeficienty lze někdy pomocí těchto vzorců kořeny uhádnout.
Pro polynom třetího stupně tedy můžeme analogicky psát následující.
- Mějme polynom:
, s kořeny
, kde
. Potom:

Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viète's formulas na anglické Wikipedii.
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-04-08 10:41:48
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Viètovy vzorce)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.