Vitamín A

Vitamín A
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	(2E,4E,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethylcyklohex-1-en-1-yl)nona-2,4,6,8-tetraen-1-ol
Sumární vzorec	C20H30O
Identifikace
Registrační číslo CAS	68-26-8
Vlastnosti
Molární hmotnost	286,456 g/mol
Teplota tání	62–64 °C
Teplota varu	137–138 °C
Bezpečnost
	; GHS07 ; GHS08 ; Nebezpečí
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A₁ (retinol) a vitamín A₂ (3,4-didehydroretinol). Kromě (3,4-didehydro)retinolu sem patří rovněž (3,4-didehydro)retinal a kyselina (3,4-didehydro)retinová.

Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróza). Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva.

Vitamín A vzniká z provitamínu A, tedy především z betakarotenu.

Zdroje karotenů nebo vitamínu A

Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.

Nedostatek

Nedostatek vitamínu A (avitaminóza A) způsobuje šeroslepost,^[2] sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu (hypervitaminóza A).

Dávkování

Doporučená denní dávka činí 0,8 mg/den (či 4,8 mg beta-karotenu = poměr 1:6),^[2] při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně. Ovšem větší dávky vitamínu A jsou spojené s větším rizikem zlomenin kostí.^[3]

Předávkování

Vitamín A je jedním z mála vitamínu, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu.^[2] Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Nadbytek vitamínu A v těhotenství (4.–9. týden) může také způsobit rozštěpy.^[4]

Bývá obsažen ve velmi vysokém množství v játrech arktických zvířat (vlků, psů, medvědů), což vedlo k otravě (často fatální) polárních expedic, kterým došly zásoby potravin a musely sníst své psy nebo lovit.

Používání v kosmetice a možná rizika

Vitamin A se používá jako součást kosmetických přípravků, zejména těch pro omlazení pleti. Podle německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik by však jeho užívání v kosmetice mělo být limitováno v přípravcích nanášených na obličej a na ruce. V produktech nanášených na rty (rtěnky, balzámy) nebo určených k péči o tělo by se neměl používat vůbec. Podle německých expertů máme vitaminu A dostatek v jídle. V případě žen po menopauze dokonce příjem přesahuje maximální doporučenou dávku a není proto žádoucí jeho příjem prostřednictvím kosmetiky.^[5]