Violka bahenní

Jak číst taxoboxViolka bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Violka bahenní (Viola palustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď violkovité (Violaceae)
Rod violka (Viola)
Binomické jméno
Viola palustris
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka bahenní (Viola palustris) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky nejčastěji 5–10 cm. Oddenek je dlouhý a plazivý, rostlina má dlouhé podzemní výběžky. Listy jsou jednoduché, čepele listů jsou nápadně okrouhlé až ledvinité, na okraji jemně vroubkované až trochu pilovité. Lodyha se nevytváří, listy jsou pouze v přízemní růžici. Na bázi listů jsou palisty, které jsou vejčitě kopinaté až vejčité, na okraji jsou celokrajné, vzácně malinko zubaté. Na květní stopce 2 listénce, umístěné pod polovinou či v polovině délky květní stopky. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou krátké a zaokrouhlené. Korunní lístky jsou nejčastěji bledě fialové, někdy s bělavým nádechem, ostruha je krátká a celkem silná, také světle fialová. Čnělka je na vrcholu terčovitě rozšířená. Kvete od dubna do června. Plodem je tobolka.

Rozšíření ve světě

Roste hlavně v severní a střední Evropě, na jih souvisle až po Alpy, ale roztroušené výskyty jsou i ve Španělsku a snad dokonce i v severní Africe. Na východ sahá její areál zhruba po Ural, roste také na Islandu, v jižním Grónsku a přesahuje až do Severní Ameriky na poloostrov Labrador. Mapa viz[1]

Rozšíření v Česku

V ČR roste roztroušeně ve středních a vyšších polohách oblastí, kde má vhodná stanoviště. V suchých teplých územích (a tím více na bazických substrátech) často chybí, např. Pavlovské vrchy, České středohoří, vzácná je i v moravských Karpatech, kde roste hlavně v severovýchodní části Beskyd. Je to druh rašelinišť a pramenišť (zvláště zrašelinělých), vyhovují jí kyselé substráty. Občas roste i v jiných mokřadních společenstvech nebo ve smrkových olšinách. V ČR se vyskytuje se od středních poloh, vzácně nížin, až do horských poloh (do 1 350 m n. m.).

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Literatura

  • Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. – Praha: Academia, 1990. – p. 394-431 – ISBN 80-200-1089-0
  • Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. – Praha: Academia, 2002. – p. 207-214

Externí odkazy

Zdroj