Vinice Vyšehradské kapituly

Vinice Vyšehradské kapituly
Vinice v zahradě Nového děkanství
Vinice v zahradě Nového děkanství
Funkce soukromá vinice
Lokalita Nové děkanství; K Rotundě 10, Praha 2, Vyšehrad, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°3′48,73″ s. š., 14°25′11,24″ v. d.
Nadmořská výška 233 m n. m.
Rozloha 654 m2
Založeno 2000[p. 1]
Architekt Antonín Tureček (vinohradník)
Statut veřejnosti běžně nepřístupná lokalita
Vinice Vyšehradské kapituly
Vinice Vyšehradské kapituly
Vinice Vyšehradské kapituly na mapě Prahy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Emeritní probošt Vyšehradské kapituly Antonín Doležal (foto 2019)

Vinice Vyšehradské kapituly je malá soukromá vinice[1] nacházející se za zdmi v zahradě rezidence Nového děkanství (současného – rok 2024 – sídla kapituly) v areálu pražského Vyšehradu.[2] Vinice slouží také jako připomínka tradice vyšehradských vinic.[3] Je největší ze všech vinic, které se nachází v dalších lokalitách Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.[2][4][p. 2]

Podrobněji

V rámci obnovy kapitulní zahrady byla produkční vinice Vyšehradské kapituly založena v roce 2000 vinohradníkem Antonínem Turečkem (1945–2011)[6] na základě iniciativy probošta Antonína Doležala (1936–2023).[2][4][p. 3][p. 4][p. 1] Ten doporučil vinici osázet keři odrůdy Müller Thurgau doplněnými několika hlavami jiných odrůd (Rulandské modré a Modrý Portugal).[7]

Vinice byla zrenovována v roce 2012 a od tohoto roku se nachází v péči vinařů Stanislava Rudolfského (z Vinných sklepů Kutná Hora, s.r.o.) a jeho syna Lukáše Rudolfského.[7][4] V rámci renovace vinice došlo i ke změně původního vedení z typu vertiko[p. 5] na rýnsko–hesenské,[p. 6] přičemž byly současně střední a ocelové sloupky nahrazeny sloupky dubovými.[7]

V současné době (rok 2024) je pěstováno na vinici 130 keřů[1] odrůdy Müller Thurgau a 32 keře odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir) a Modrý Portugal (celkem roste na vinici 162 keřů).[3][7][5] Vinice Vyšehradské kapituly je ošetřována v režimu ekologického vinohradnictví[2][4][1] s využitím biodynamických principů (fenyklový olej a aplikace bylinkových extraktů (výluhů) z kopřivy, přesličky, šalvěje, apod.).[7] Sklizené hrozny se zpracovávají na výsledné Vyšehradské cuvée přírodními postupy ve sklepích kláštera řádu svaté Voršily (Kutná Hora).[7]Mošt kvasí spontánně bez pomoci uměle přidaných kvasinek a také bez řízeného kvašení.[7] Do vína se nepřidávají žádné cizorodé látky (maximální snaha o zachování autenticity a originality vína).[7] Roční produkce (150 až 300 očíslovaných lahví) [1]Vyšehradského cuveé slouží především k propagačním a reprezentačním účelům Vyšehradské kapituly[4] (není běžně komerčně dostupné).[2][7][1][p. 7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Některé prameny[4][2] uvádějí jako vznik vinice rok 2002.
  2. ↑ Tato významná církevní instituce (založená prvním českým králem Vratislavem II. z rodu Přemyslovců kolem roku 1070), byla přímo podřízena papežské kurii a ve středověku[1] vlastnila rozsáhlé pozemky – včetně těch viničních.)[2][3][4][5]
  3. ↑ Antonín Doležal (* 18. června 1936 Praha – 19. listopadu 2023 Stará Boleslav), ve funkci probošta Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě byl od roku 1992 do roku 2011.
  4. ↑ Pramen[1] uvádí, že první keře byly vysázeny již v roce 1993 vinohradníkem Antonínem Turečkem na popud probošta Antonína Doležala.
  5. ↑ Vedení typu Vertiko se vyznačuje dlouhou středovou osou s krátkým postranním obrostem v několika patrech. Vertiko sice umožňuje vysadit velké množství odrůd na malém prostoru, ale je výhodné jen pro některé odrůdy révy. Pokud je lokalita málo vzdušná (což je případ kapitulní zahrady) je réva náchylnější na různé choroby (padlí, plíseň révy, napadení roztoči, plíseň šedá).[8] Vertiko vedení je líbivé a obecně se doporučuje do zahrad. Péče o takto vedenou vinnou révu je náročná a tudíž vhodná jen pro pokročilé pěstitele révy.[9]
  6. ↑ Při rýnsko–hesenském vedení se rostliny vyvazují k prvnímu drátu, který je vodorovně natažen mezi dvěma kůly ve výšce od 40 do 80 centimetrů nad zemí. Nad prvním drátem (počítáno od země) je ve výšce 40 centimetrů natažen druhý drát. Ten slouží k vyvázání plodonosných výhonů.
  7. ↑ V rámci oslav 950. výročí svého vzniku nabízela Vyšehradská kapitula exkluzivní bílé suché víno Vyšehradské cuveé ročník 2019 (tento ročník měl 461 lahví) výjimečně ke komerčnímu prodeji v obchůdku v předsálí baziliky. (řada Exclusive (čísla láhví 1–18) 1.000,- Kč / láhev; řada Standard (čísla láhví 319–336) 500,- Kč / láhev)[7]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Kapitula po staletí vlastnila vinice. Dnes má jen maličkou vinici v areálu Vyšehradu [online]. Kapitulní vinice, 2020-10-03 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g Vinice Vyšehradské kapituly [online]. Prague eu [cit. 2024-09-28]. Adresa: K Rotundě 10, 128 00, Vyšehrad, Praha 2. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Vinice Vyšehradské kapituly [online]. Kudy z nudy cz [cit. 2024-09-28]. Provozovatel: Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě; K rotundě 100/10; 128 00 Praha 2; GPS souřadnice: 50,063830 14,419843. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g Vinice Vyšehradské kapituly [online]. Výletník cz [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Vinice Vyšehradské kapituly / Vinice vysázená v zahradě Nového děkanství na Vyšehradě jako připomínka dávné tradice pěstování vína. [online]. Informuji cz [cit. 2024-09-28]. Adresa: Praha 2, K Rotundě 10. Dostupné online. 
  6. ↑ Antonín Tureček (8. června 1946 Praha – 25. října 2011 Praha) – český vinař a zahradník, vinohradnický odborník, správce vinice na Grébovce. [online]. Encyklopedie Prahy 2 / Osobnosti / Antonín Tureček [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j Exkluzivní víno k 950. výročí vyšehradské kapituly k prodeji [online]. Bazilika / Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, 2020-12-04 [cit. 2024-09-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ JEDLIČKA, Zdeněk; KRATOCHVÍL, Jan; TEUER, Josef. Réva v nevinařských oblastech [online]. Český zahrádkářský svaz, příloha časopisu Zahrádkář číslo 9/2012 [cit. 2024-09-30]. Knihovnička zahrádkáře / extra příloha 12 / ¨strana 2. Dostupné online. 
  9. ↑ DAŇKOVÁ, Jitka. Co by měl laik vědět o pěstování vinné révy (v malém) II. [online]. Vysněná zahrada / Blog o plánování a realizování vysněné zahrady, 2016-10-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj