Vinařická hora

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Vinařická hora
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	15. února 1985
Vyhlásil	Okresní národní výbor Kladno
Nadm. výška	270–413 m n. m.
Rozloha	68,36 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Kladno
Umístění	Vinařice
Další informace
Kód	862
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinařická hora
Vrchol	413 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Pražská plošina
Souřadnice	50°11′6″ s. š., 14°5′13″ v. d.
	Vinařická hora
Hornina	vulkanický nefelinit vypreparovaný z pískovců a opuk
Povodí	Vltava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinařická hora (413 m) je kopec jeden kilometr severně od Vinařic v okrese Kladno. Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do osmdesátých let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Severní, západní a jižní úbočí vrchu je chráněno jaké přírodní památka.

Přírodní poměry

Geomorfologicky spadá Vinařická hora do celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule, okrsku Slánská tabule a podokrsku Libušínská tabule, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.

Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 m orientovaná v severojižním směru, do které pak napadaly povrchové horniny. Když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny geologické kuriozity – přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí, a zmíněné povrchové horniny.

Ochrana přírody

Západní část Vinařické hory o rozloze 69 ha je od roku 1985 chráněnou přírodní památkou; byla zde zřízena naučná stezka. Účelem přírodní památky je ochrana vrcholu sopky s ohroženými teplomilnými společenstvími. Rozmanitost geologického podloží má za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně např. vřesovišť. Vyskytuje se zde např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, zlatovlásek obecný, hořeček nahořklý, jeřáb muk aj., z běžných druhů patří k dominantním dřevinám javor babyka a hloh obecný.

Turistika

Z vrcholu se nabízí daleký kruhový výhled do kraje. Za dobré viditelnosti lze spatřit např. Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří (Milešovku, Lovoš, Hazmburk), na jihovýchodě pak mimo jiné Ládví a Žižkovský vysílač.