Vilém Stanovský

Vilém Stanovský
Vilém Stanovský
Narození	27. března 1896 Moravská Ostrava, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. července 1972 (ve věku 76 let) Praha, Československo
Civilní činnost	truhlář
Vojenská kariéra
Hodnost	divizní generál
Doba služby	1914–1951
Sloužil	Francie Francie Československo Československo
Složka	Cizinecká legie (1914–1916) Francouzské letectvo (1916–1919) Československé letectvo (1919–1951) Obrana národa (1939)
Jednotka	rota Nazdar Escadrille SPA 158 Vzduchoplavecké učiliště v Chebu (zástupce velitele) Vojenský letecký ústav
Velel	Pilotní škola Praha Letecká rota 6 Peruť III./3. Letecká brigáda (zatímní velitel) Letecký pluk 6 Velitelství letectva Vojenské oblasti I/I. letecký sbor
Války	první světová válka druhá světová válka
Bitvy	bitva u Arrasu
Vyznamenání	Řád Bílého lva (in memoriam) Československý válečný kříž 1914–1918 Československá revoluční medaile Československá medaile Vítězství Československý válečný kříž 1939 komandér řádu Čestné legie Médaille militaire Croix de guerre 1914–1918 Médaille commémorative de la bataille de Verdun
multimediální obsah na Commons

Divizní generál letectva Vilém Stanovský (27. března 1896 Moravská Ostrava^[1] – 11. července 1972 Praha) byl československý voják, letec a účastník odboje během první a druhé světové války. Po únorovém převratu byl pronásledován a vězněn komunistickým režimem.

Život

Během první světové války sloužil nejprve jako příslušník roty „Nazdar“ a později ve francouzském letectvu jako stíhací pilot u letky SPA 158. V meziválečném období působil v různých velitelských funkcích v Československém letectvu a veřejně známým se stal i díky své účasti na dálkových přeletech v 20. letech.

V roce 1937 dosáhl hodnosti plukovníka a do roku 1939 zastával postavení velitele 6. leteckého pluku. Na počátku druhé světové války působil jako člen Obrany národa, ale brzy byl zatčen Gestapem a vězněn postupně na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Po osvobození byl povýšen na brigádního generála a v roce 1946 byl jmenován přednostou leteckého odboru ministerstva dopravy. Po únoru 1948 ale vyžadoval oslovení „vážení soudruzi a pane generále“.^[zdroj?!] V roce 1951 byl propuštěn z armády a v roce 1952 po vyprovokovaném pokusu o opuštění republiky odsouzen na 17 let odnětí svobody. Byl vězněn na Mírově a v Leopoldově.

Po svém propuštění v roce 1960 na amnestii konstatoval:

„...komunisti byli ve vězení vynalézavější a bezcitnější než Němci“.

Od konce první světové války byl rytířem Řádu čestné legie a od roku 1946 komandérem Čestné legie.

Roku 1932 pro něj architekt Vladimír Grégr postavil rodinný dům ve vilové čtvrti na Barrandově.

11. listopadu 1967 se zúčastnil vojenské přehlídky u Vítězného oblouku v Paříži. Přistoupil k němu generál Charles de Gaulle, president Francie. Podal mu ruku a řekl: „Vím, kdo jste, generále a vím, co jste vykonal.“

Odkazy

Literatura

• Na českém letadle ve světě, Praha : F. Topič, 1927
• Postrach německých pilotů byl český generál. Vilém Stanovský se stal hrdinou všech československých odbojů. SECURITY MAGAZÍN [online]. 2019-02-08 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. 
• Otto Janka, Generál Stanovský Letec a Gentleman

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Stanovský na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Stanovský
• (česky) CS Magazín: Příběhy české justice - příběh devatenáctý. Ten nejsmutnější Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
• (česky) Čeští piloti za Velké války 1914-1918: Vilém Stanovský Archivováno 13. 7. 2007 na Wayback Machine.
• (česky)(anglicky) Stanovský, Vilém na www.valka.cz

Zdroj