Mírov

Mírov
	Mírovský hrad uprostřed obce
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mohelnice
Obec s rozšířenou působností	Mohelnice; (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′53″ s. š., 16°50′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	351 (2023)
Rozloha	13,57 km²
Nadmořská výška	395 m n. m.
PSČ	789 01
Počet domů	118 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mírov 47; 789 01 Zábřeh ; podatelna@obecmirov.cz
Starosta	Lubomír Pejchal
	Oficiální web: www.obecmirov.cz
	Mírov
Další údaje
Kód obce	569381
Kód části obce	95524
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. Žije zde 351^[1] obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd.), která se přiklonila k obecnému mír. Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.^[4]

Historie

Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.

Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.

S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Mohelnice.^[5]

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[6]

Bývalý hrad s areálem – původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679–1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále:
- budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855
- kostel sv. Markéty – barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally
- hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány
Soubor božích muk:
- boží muka u čp. 25 – renesanční boží muka z roku 1601
- boží muka u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století
- boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) – renesanční sloupková boží muka z roku 1564
- boží muka nad čp. 30 (Míroveček) – barokní sloupková boží muka z roku 1708
Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867
Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847
Socha sv. Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) – barokní sochařská práce z roku 1776
Pomník obětem nacismu (v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře Ladislava Beneše
Památník obětem fašismu (bývalý vězeňský hřbitov) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967

Osobnosti

Vladimír Scheufler (1922–1995), český etnograf a hudební skladatel

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 77, 78.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 321.
↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mírov na Wikimedia Commons
Mírov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

Zdroj

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 77, 78.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 321.

[Památky-6] PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]