Vilemína Nerudová

Vilemína Nerudová
Portrét od George Frederica Wattse
Portrét od George Frederica Wattse
Základní informace
Narození 21. března 1840
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. dubna 1911
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povolání houslistka
Nástroje housle
Ocenění Litteris et Artibus (1863)
Ingenio et arti
Manžel(ka) Ludvig Norman (1864–1869)
Charles Hallé (od 1888)
Děti Ludwig Norman-Neruda
Felix Wilhelm Waldemar Norman-Neruda
Rodiče Josef Neruda
Příbuzní František Xaver Neruda[1], Amálie Wickenhauserová-Nerudová, Alois Neruda a Maria Nerudová (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelmine Neruda, křtěná Wilhelmina Marie Františka, používala též jméno Wilma, (21. března 1838, Brno[2] – 15. dubna 1911, Berlín) byla významná moravská houslistka z hudebnické rodiny. Je možné, že právě její ve své době i v západní Evropě dosti známé příjmení – spíše než to spisovatele Jana Nerudy – se stalo později, v roce 1920, inspirací (ačkoliv náhodnou) pro pseudonym slavného chilského básníka Pabla Nerudy.[3]

Život

Narodila se v Brně do hudebnické rodiny. Její otec Josef byl varhaníkem v brněnské katedrále a také další předkové měli pověst mimořádných muzikantů.

Vilemína hru na housle studovala nejprve u svého otce, následně u Leopolda Jansy ve Vídni a poté u Eduarda Hanslicka. Již od svých pěti let koncertovala po Evropě. Hrávala se svými sourozenci – houslistkou Marií a violoncellistou Viktorem (toho po jeho smrti zastupoval další z bratrů, František).

Vilemína koncertovala například i ve Švédsku, kde se jí dostalo uznání od tamního krále. Patřila k interpretkám houslových sonát Edvarda Griega v Anglii. Tou dobou ale působila ve Švédsku. Na konci sedmdesátých let 19. století však tuto zemi opustila a odstěhovala se na Britské ostrovy. I zde patřila k významným houslistkám a koncertovala po celé Evropě. Mezi její příznivce patřeil také princ z Walesu, pozdější anglický král Eduard VII., jenž jí věnoval zámek v Asolu u Benátek.

Závěr života strávila pedagogickým působením v Berlíně, kde v roce 1911 zemřela.

Manželství a rodina

V letech 1864 až 1869 byla provdána za švédského dirigenta a skladatele Ludviga Normana, s nímž měla dvě děti. Později, v letech 1888–1895 byla vdaná za Charlese Hallého.

Reference

  1. ↑ Neruda. In: Riemannův hudební slovník.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ ROBERTSON, Enrique. Pablo Neruda, el enigma inaugural [online]. letras.s5.com, 2002 [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy

Zdroj