Vila Josefa Kulhánka

Vila Josefa Kulhánka
Základní informace
Sloh secese
Poloha
Adresa Blahoslavova 892, 508 01 Hořice, Hořice, Hořice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°21′40,75″ s. š., 15°37′48,09″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Josefa Kulhánka (též Wagnerova vila) je secesní vila zbudovaná v roce 1904 v Hořicích pro sochaře, restaurátora a pozdějšího profesora Hořické sochařsko-kamenické školy Josefa Kulhánka.[1]

Historie

Josef Kulhánek, žák speciálky profesora Celdy Kloučka na pražské Uměleckoprůmyslové škole, byl investorem, architektem i stavitelem vily. Architektonické návrhy vznikly již na konci 19. století a stavba samotná byla financována z věna Kulhánkovy ženy Anny.[1][2]

Vila byla postavena v roce 1904. V roce 1950 hrozila Kulhánkovým konfiskace vily, a tak se do domu nuceně přistěhovala dcera Kulhánkových Marie, která byla od roku 1932 manželkou sochaře Josefa Wagnera. Vila je od té doby někdy také nazývána Wagnerovou vilou. Nucené stěhování si též vyžádalo zřízení nové samostatné zbytové jednotky, v souvislosti s nímž proběhla i další rekonstrukce zahrnující např. výměny oken a dveří, úpravy komínů, střech a fasády. V 90. letech 20. století se pak Marii Kulhánkové-Wagnerové podařilo dosáhnout přešetření majetko-právních vztahů a vila byla definitivně zařazena do soukromého vlastnictví rodiny Wagnerových.[1][2]

Popis

Vila je zasazena do zahrady s ovocným sadem, kde byly mimo jiné umístěny plastiky a zahradní altán. Součástí areálu byly také dílny a ateliér.[1][2]

V interiéru je mimo jiné instalováno několik plastik sochaře Josefa Wagnera. Jeden ze současných vlastníků vily, režisér a dokumentarista Jakub Wagner, by v budoucnu vilu rád částečně zpřístupnil veřejnosti.[3]

Reference

  1. ↑ a b c d Vlastní vila Josefa Kulhánka (Wagnerova vila), Královehradecký - SlavneVily.cz [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Vila sochaře a restaurátora Kulhánka nezapře umělecky založeného majitele. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hořicko [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj