Vilém Stanovský
Vilém Stanovský | |
---|---|
![]() Vilém Stanovský
| |
Narození |
27. března 1896![]() |
Úmrtí |
14. července 1972 (ve věku 76 let) nebo 11. července 1972 (ve věku 76 let)![]() |
Civilní činnost | truhlář |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | divizní generál |
Doba služby | 1914–1951 |
Sloužil |
![]() ![]() |
Složka |
![]() ![]() ![]() Obrana národa (1939) |
Jednotka |
rota Nazdar Escadrille SPA 158 Vzduchoplavecké učiliště v Chebu (zástupce velitele) Vojenský letecký ústav |
Velel | Pilotní škola Praha Letecká rota 6 Peruť III./3. Letecká brigáda (zatímní velitel) Letecký pluk 6 Velitelství letectva Vojenské oblasti I/I. letecký sbor |
Války |
první světová válka druhá světová válka |
Bitvy | bitva u Arrasu |
Vyznamenání |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
multimediální obsah na Commons |
Divizní generál letectva Vilém Stanovský (27. března 1896 Moravská Ostrava[1] – 11. července 1972 Praha) byl československý voják, letec a účastník odboje během první a druhé světové války. Po únorovém převratu byl pronásledován a vězněn komunistickým režimem.
Život
Během první světové války sloužil nejprve jako příslušník roty „Nazdar“ a později ve francouzském letectvu jako stíhací pilot u letky SPA 158. V meziválečném období působil v různých velitelských funkcích v Československém letectvu a veřejně známým se stal i díky své účasti na dálkových přeletech v 20. letech.
V roce 1937 dosáhl hodnosti plukovníka a do roku 1939 zastával postavení velitele 6. leteckého pluku. Na počátku druhé světové války působil jako člen Obrany národa, ale brzy byl zatčen Gestapem a vězněn postupně na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Po osvobození byl povýšen na brigádního generála a v roce 1946 byl jmenován přednostou leteckého odboru ministerstva dopravy. Po únoru 1948 ale vyžadoval oslovení „vážení soudruzi a pane generále“.[zdroj?!] V roce 1951 byl propuštěn z armády a v roce 1952 po vyprovokovaném pokusu o opuštění republiky odsouzen na 17 let odnětí svobody. Byl vězněn na Mírově a v Leopoldově.
Po svém propuštění v roce 1960 na amnestii konstatoval:
„...komunisti byli ve vězení vynalézavější a bezcitnější než Němci“.
Od konce první světové války byl rytířem Řádu čestné legie a od roku 1946 komandérem Čestné legie.
Roku 1932 pro něj architekt Vladimír Grégr postavil rodinný dům ve vilové čtvrti na Barrandově.
11. listopadu 1967 se zúčastnil vojenské přehlídky u Vítězného oblouku v Paříži. Přistoupil k němu generál Charles de Gaulle, president Francie. Podal mu ruku a řekl: „Vím, kdo jste, generále a vím, co jste vykonal.“
Odkazy
Literatura
- Na českém letadle ve světě, Praha : F. Topič, 1927
- Postrach německých pilotů byl český generál. Vilém Stanovský se stal hrdinou všech československých odbojů. SECURITY MAGAZÍN [online]. 2019-02-08 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
- Otto Janka, Generál Stanovský Letec a Gentleman
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Moravská Ostrava
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Stanovský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Stanovský
- (česky) CS Magazín: Příběhy české justice - příběh devatenáctý. Ten nejsmutnější Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
- (česky) Čeští piloti za Velké války 1914-1918: Vilém Stanovský Archivováno 13. 7. 2007 na Wayback Machine.
- (česky)(anglicky) Stanovský, Vilém na www.valka.cz