Vilém Antonín Landfras

Vilém Antonín Landfras
Vilém Antonín Landfras
Vilém Antonín Landfras
Narození 19. května 1830
Jindřichův Hradec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. června 1902 (ve věku 72 let)
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání vydavatel a tiskař
Děti Vilém Bohumil Landfras syn
Rodiče Alois Landfras otec
Příbuzní Josef Landfras děd
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Antonín Landfras (19. května 1830, Jindřichův Hradec[1]1. června 1902, tamtéž[2]) byl český knihtiskař, nakladatel a překladatel z němčiny.[3][4][5]

Život

Vilém Antonín Landfras byl synem knihtiskaře, nakladatele, jindřichohradeckého starosty a překladatele Aloise Landfrase. Vyučil se v pražské tiskárně synů Bohumila Haase st. V roce 1858 převzal podnik svého otce, který mu však v podnikání až do své smrti roku 1875 pomáhal a podnik nesl jméno A. J. Landfras a syn později A. Landfras a syn. Navázal spolupráci s příbramským nakladatelem Eugenem Petersonem. Tiskárna tiskla především výroční zprávy, stanovy, učebnice a místní periodika jako například časopis Ohlas od Nežárky. V 80. letech 19. století Landfrasova firma zažila značný úbytek zakázek a následnou krizi. Zakázky začaly opět přibývat roku 1899, kdy byla firma u příležitosti nedávných oslav 100. výročí založení jakožto jedna z nejdéle fungujících v Čechách poctěna titulem „c. a k. dvorní knihtiskárna“. Vilém Antonín Landfras zemřel 1. června 1902 a rodinný podnik po něm převzal jeho syn Vilém Bohumil Landfras.[5][4]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Jindřichův Hradec
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Jindřichův Hradec
  3. Landfras, Vilém, 1830-1902 [online]. Historický ústav AV ČR. Dostupné online. 
  4. a b ŠIMEK, Robert. Alois Josef Landfras: tiskařský mág od Vajgaru. Novinky.cz [online]. Borgis, 14. 1. 2010. Dostupné online. 
  5. a b Josef Jan Landfras. encyklopedieknihy.cz [online]. 14. 1. 2010. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj