Viktoria Roščynová

Viktoria Volodymyrivna Roščynová (ukrajinsky Вікторія Володимирівна Рощина; 6. října 1996 Záporoží, Ukrajina – 19. září 2024 Rusko) byla ukrajinská novinářka, která informovala o ruské invazi na Ukrajinu a obléhání Mariupolu. V roce 2022 získala Cenu za odvahu v žurnalistice.

Roščynová zmizela v srpnu 2023. V říjnu 2024 bylo potvrzeno, že zemřela v ruské vazbě. Její tělo, vrácené na Ukrajinu, neslo stopy mučení a byly z něj odstraněny některé orgány.^[1][2]Ukrajinská vláda oznámila, že bude vyšetřovat její smrt jako možnou vraždu a válečný zločin.

Viktoria Roščynová začala pracovat jako novinářka už jako teenagerka. Věnovala se soudním rozhodnutím a kriminalitě. Po ruské invazi a okupaci východní Ukrajiny v roce 2022 začala psát o životě v rusky okupovaných oblastech Ukrajiny a obléhání Mariupolu.^[3][4] Pracovala jako nezávislá novinářka pro Ukrajinskou pravdu, Rádio Svobodná Evropa^[5] a server Hromadske.

V březnu 2022 ji ve Vasylivce zadržela ruská armáda, ale podařilo se jí uprchnout.^[6]

V března 2022 na její auto vystřelily ruské tanky.^[6][7] Novinářka a její řidič unikli, ale byl jí ukraden počítač a fotoaparát.^[7] Dne 11. března byla Roščynová v Berďansku na 10 dní zadržena ruskou Federální bezpečnostní službou.^[8][6] Propuštěna byla až poté, co natočila video, ve kterém uvedla, že jí ruské síly zachránily život.^[9] O svém pobytu v zajetí napsala článek pro server Hromadske.^[4] Později téhož roku jí Mezinárodní nadace pro ženská média (IWMF) udělila cenu za odvahu v žurnalistice.^[5] Roščynová se nezúčastnila slavnostního předávání cen, aby se mohla soustředit na svou práci.^[10]

V červenci 2023 se Roščynová vydala na okupovanou východní Ukrajinu, pravděpodobně proto, aby informovala o krizi v Záporožské jaderné elektrárně a zničení Kachovské přehrady.^[11] Plánovala jet přes Polsko a Rusko. Dne 3. srpna 2023 oznámila své rodině, že prošla hraničními kontrolami;^[8] tehdy od ní měli poslední zprávu.^[5] Nahlásili její pohřešování 12. srpna, oficiální hlášení podali 21. září.^[12]

Kolem 22. dubna 2024 obdržel její otec dopis ze 17. dubna 2024 od ruské vlády, který potvrzoval, že Roščynovou drží ve vazbě.^[5][11]Evropská unie označila její zadržení jako „nezákonné“ a „svévolné“.^[13] Ruská aktivistka za lidská práva Světlana Gannuškinová oznámila, že napsala Taťáně Moskalkovové, tehdejší komisařce pro lidská práva v Rusku, žádost o aktuální informace o stavu novinářky.^[6] Národní svaz novinářů Ukrajiny vyzval k jejímu okamžitému propuštění.^[10]

Petro Jacenko z Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci oznámil 10. října 2024 její smrt.^[14] V dopise rodině ruští představitelé uvedli, že zemřela 19. září 2024.^[15] Příčina smrti zůstává neznámá.^[15]

Evropská unie,^[16]Reportéři bez hranic a Výbor na ochranu novinářů^[17] vyzvali k vyšetření její smrti. Dne 11. října generální prokurátor Ukrajiny oznámil, že její zmizení považuje za možnou vraždu a válečný zločin.^[18][16] Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj označil její smrt za „skutečnou ránu“ pro novináře na Ukrajině.^[16]

Tělo novinářky bylo po identifikaci pomocí DNA vráceno v únoru 2025 na Ukrajinu.^[19] Její tělo bylo označeno jako „neidentifikovaný muž“, ale prohlídka forenzními experty a analýza DNA potvrdila totožnost novinářky. Na těle byly četné stopy mučení, podlitiny a popáleniny způsobené zřejmě elektrickým proudem. Chyběl mozek, obě oči a část průdušnice, což forenzní experti interpretovali jako pokus zakrýt příčinu smrti, pravděpodobně uškrcení nebo udušení. Tělo bylo kvůli dlouhému skladování také částečně mumifikované, což dále ztěžuje určení příčiny smrti.^[20][21]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victoria Roshchyna na anglické Wikipedii.

• Podezřelá úmrtí související s Ruskem od roku 2022

Zdroj