Kachovská přehrada
Каховське водосховище Kachovská přehrada | |
---|---|
![]() Poloha přehrady na mapě
| |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát |
![]() |
Oblasti | Chersonská, Dněpropetrovská, Záporožská |
![]() ![]() | |
Zeměpisné souřadnice | 47°30′ s. š., 34°15′ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 2155 km² |
Délka | 230 km |
Šířka | 25 km |
Objem | 18,2 km³ |
Max. hloubka | 36 m |
Ostatní | |
Typ | přehradní nádrž |
Nadm. výška | 44 m n. m. |
Pobřeží | 896 km |
Přítok vody | Dněpr |
Odtok vody | Dněpr, Severokrymský kanál |
Ostrovy | Chortycja |
Sídla | Marhanec, Nikopol, Nova Kachovka, Kachovka, Kam'janka Dniprovska, Beryslav, Enerhodar, Záporoží |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kachovská přehrada (ukrajinsky Каховське водосховище) je zničená přehradní nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině, součást dněperské kaskády; někdy též přezdívaná Kachovské moře. Leží na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Hráz spolu s Kachovskou hydroelektrárnou byla vybudována v roce 1956. Během rusko-ukrajinské války, v noci na 6. června 2023, došlo k jejímu protržení, přičemž byla zničena i elektrárna. Přehradní jezero před poškozením hráze mělo rozlohu 2155 km². Bylo 230 km dlouhé a maximálně 25 km široké. Průměrná hloubka byla 8,4 m a maximální 36 m. Mělo objem 18,2 km³. Teplota vody v létě byla až +24 °C. Voda zde zamrzá koncem listopadu až začátkem prosince, rozmrzá v polovině února až začátkem března. Tloušťka ledu je 17–37 cm. V červenci až srpnu dochází k „vodnímu květu“, který pokrývá až 80–95 % vodní plochy.
Zničení hráze
Během ruské invaze na Ukrajinu dne 6. června 2023 došlo zřejmě v důsledku exploze k protržení tělesa hráze. Firma Ukrhidroenerho uvedla, že „v důsledku detonace uvnitř strojovny byla Kachovská vodní elektrárna úplně zničena. Zařízení nemůže být obnoveno.“ Ukrajinské úřady nařídily okamžitou evakuaci obyvatel v ohrožených oblastech na pravém břehu řeky pod přehradou.[1][2]Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Zelenského, uvedl s odvoláním na informace rozvědky, že přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda.[3] Neověřené informace říkají, že odstřelení přehrady Rusové plánovali, ale vinou chyby vojáků na nízké úrovni velení se jim nepodařilo dodržet naplánovaný čas.[4] Snímky společnosti Maxar ukazují, že jen několik dní před protržením se na přehradě zhroutila část silnice.[5] V nádrži byl také vysoký stav vodní hladiny, nejvyšší za 30 let.[6] Voda se rozlévala přes vršek přehrady, která neměla dostatek otevřených stavidel, aby zvládla průtok. Rusko, které přehradu kontrolovalo, mělo od listopadu roku 2022 otevřeno jen několik z celkově 28 stavidel.[7] Toto vedlo ke spekulacím, že přehrada mohla zkolabovat sama, ale záznamy seismických stanic potvrzují, že došlo k explozi v době, kdy se předpokládá, že se přehrada zhroutila.[7]
K explozi na Kachovské přehradě došlo již 11. listopadu 2022 během stahování vojsk Ruské federace z Chersonské oblasti. Explozi zachytila bezpečnostní kamera.[8] Satelitní snímky firmy Maxar následně potvrdily, že část mostního dílu po explozi zcela chybí.[9]
Vodní režim
Přehradní jezero za hrází Kachovského hydrouzlu bylo naplněno v letech 1955–1958 a svou rozlohou bylo druhým největším na Ukrajině (po Kremenčucké přehradě). Úroveň hladiny kolísala v rozsahu 3 m. Přehrada regulovala sezónní a částečně i dlouhodobé kolísání průtoku. Odtékal z ní kromě Dněpru ještě Severokrymský kanál.
Technické údaje před poškozením hráze
- délka nádrže: 230 km
- výška nad hladinou moře: 44 m
- průměrná šířka: 9,4 km (maximální 24 km)
- rozloha: 2155 km²
- objem vody: 18,2 km³
- délka pobřeží: 896 km
- výměna vody: probíhá 2–3× ročně
- mrtvá hladina: 12,7 m
- břehy: strmé, jen v některých oblastech mírné; písčité
- Počet ostrovů: 18
- teplota vody v létě: +24 °C
- největší hloubka: 36 m
- průměrná hloubka: 8,4 m
Osídlení
Na pobřeží leží města Marhanec, Nikopol, Nova Kachovka, Kachovka, Beryslav, Kam'janka Dniprovska a Enerhodar; jezero zasahuje až k Záporoží, kde okolo ostrova Chortycja pod jeho vodami zanikly obávané peřeje, od kterých město odvozuje svůj název (Za porihy – „za peřejemi“).
Zatopené vesnice
Při budování přehrady zanikla některá sídla.
Pravý břeh
- Anastasiivka, Havrylivka (přesunuta), Hrušivka, Ivanivka, Kamianka, Kopsurivka, Kramareva, Komarivka, Leontiivka, Novo-Pavlivka, Olenivka, Nechaivka, Sofiivka. Mali Girla, Veliki Girla, Zolota Balka (částečně přesunuta).
Levý břeh
- Volodymyrivka, Katerynivka.
Využití

Výstavba přehrady vytvořila hlubokovodní vodní cestu na dolním toku Dněpru. Bylo zde rozvinuté rybářství (candáti, kapři, cejni). Kachovská vodní elektrárna měla výkon 350 MW a průměrnou roční výrobu 1,4 mld kWh.[10]Severokrymský kanál slouží k zavlažování suché oblasti severního Krymu a jeho zásobování vodou.
Odkazy
Reference
- ↑ ONLINE: Rusové zničili Kachovskou přehradu, hlásí Kyjev. Začala evakuace obyvatel
- ↑ Rusové zničili Kachovskou přehradu, tvrdí Ukrajina. V oblasti začala evakuace [online]. iDnes, 2023-06-06 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Kachovskou přehradu zničila ruská 205. motostřelecká brigáda, tvrdí ukrajinská rozvědka
- ↑ K odpálení přehrady prý mělo dojít až na konci týdne, dva ruští ženisté ale při kontrole náloží všechno zpackali. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-06-08]. Dostupné online.
- ↑ SHELLEY, Jo; Jonny Hallam, Josh Pennington, Helen Regan, Olga Voitovych, Irene Nasser, Sebastian Shukla, Ivana Kottasová, Gianluca Mezzofiore. Collapse of critical Ukrainian dam sparks region-wide evacuations. Here's what we know. CNN [online]. 2023-06-06 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEAUMONT, Peter; SYMONS, Harvey; SCRUTON, Paul. A visual guide to the collapse of Ukraine’s Nova Kakhovka dam. The Guardian. 2023-06-06. Dostupné online [cit. 2023-06-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ a b Seismic stations detected explosion at Ukrainian dam around the time it collapsed na National Public Radio
- ↑ Surveillance video from November 2022 shows explosions at the Kakhovka dam. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Část Kachovské přehrady vyhodili Rusové do povětří, tvrdí média podle záběrů. iDNES.cz [online]. 2022-11-12 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopedia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 316.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Каховское водохранилище“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kachovská přehrada na Wikimedia Commons