Viktor Stern

Viktor Stern
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1934
Stranická příslušnost
Členství rakouská soc. dem.
KPÖ
USPD
KPD
KSČ
SED
Narození 29. října 1885
Třešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. března 1958 (ve věku 72 let)
Berlín nebo Babelsberg
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
Místo pohřbení Zentralfriedhof Friedrichsfelde
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, novinář a politik
Ocenění Stříbrný vlastenecký záslužný řád
Řád rudého praporu
Řád rudé hvězdy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktor Stern, též Victor Stern (29. října 1885 Třešť[1][2] – 27. března 1958 Berlín[2] nebo Babelsberg), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po druhé světové válce politik Německé demokratické republiky.

Biografie

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora práv. Působil jako právník, novinář a politik. Od roku 1904 byl členem rakouské sociální demokracie. Po roce 1918 vstoupil do Komunistické strany Rakouska a po přestěhování do Německa byl členem tamní USPD (účastnil se jejího sjezdu v Lipsku) a později v roce 1920 přešel s levicovým křídlem USPD do Komunistické strany Německa (KPD). V letech 1920–1921 byl šéfredaktorem listu Ruhrecho a byl aktivní v krajské organizaci KPD v Hamburku. Po roce 1923 se vrátil do Československa a stal se členem KSČ. Působil jako šéfredaktor listu Vorwärts v Liberci.[2]

Patřil mezi přední československé komunistické politiky židovského původu,[3] hlásící se k německé národnosti. Jeho otec byl rabínem ve městě Třešť.[4] Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem v Praze-Žižkově.[5]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[6] Mandát ale pozbyl rozhodnutím volebního soudu roku 1934. Místo něj nastoupila do poslaneckého křesla Marie Valášková.[7] Důvodem odejmutí mandátu bylo porušení Zákona na ochranu republiky.[4]

Během druhé světové války pobýval v exilu v Moskvě. Pak přesídlil do Německé demokratické republiky, kde zastával stranické a akademické funkce (děkan stranické vysoké školy Parteihochschule Karl Marx).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306. 
  2. ↑ a b c BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-18]. S. 396. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 968. 
  4. ↑ a b Komunistický poslanec dr. Štern. Národní listy. Duben 1934, roč. 74, čís. 74, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Viktor Stern [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj