Viktor Kimak

Viktor Kimak
Rodné jméno Viktor Fedorov Kimak
Narození 1840
Úmrtí 1901 (ve věku 60–61 let)
Oděsa
Povolání učitel, novinář
Etnikum Rusín
Témata rusínská historie
Literární hnutí rusofilské křidlo rusínského národní obrození
Významná díla Světové dějiny
Vlivy rusínská lidová rusofilie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kimak (rusínsky Виктор Кимак, Vyktor Kymak, rusky Виктор Кимак, 1840 Rakouské císařství – 1900 Oděsa, Ruské impérium) byl rusínský novinář, učitel, historik a buditel rusofilského směru. Viktor byl jeden z nejvýznamnějších novinářů během rusínského národního obrození a byl redaktorem novin Svět a Sova. Viktor byl rusofil a během maďarizace byl donucen vyučovat na gymnáziu v Pětikostelí. V roce 1874 se rozhodl emigrovat do Ruska, kde až do své smrti vyučoval na gymnáziu.

Život

Viktor se narodil do rusínské rodiny v roce 1840. Studoval na gymnáziu v Užhorodě, kde také absolvoval místní teologický seminář, ale rozhodl se odmítnout pozici kněze.[1] Rozhodl se vyučovat historii na užhorodském gymnáziu, zde učil rusínsky a ze svých přednášek později sestavil učebnici Světové dějiny.[2] Učebnici sestavil ve spolupráci se spolkem sv. Vasilije Velikého, kterého se později stal i členem.[3]

Viktor byl vybrán jako nový redaktor týdeníku Svět. Viktor pokračoval ve tradici protimaďarského postoje od bývalých redaktorů Jurije Ignatkova a Cyrila Sabova. Týdeník byl psán ve spisovné ruštině a publikoval v něm i texty ruských spisovatelů.[2] Poté co Štefan Pankovič a celá eparchie bojkotovala týdeník, klesl počet odběratelů týdeníku z 500 na 160. Na interní schůzi spolku sv. Vasilije Velikého požadoval člen redakce Nikolaj Homičkov o odvolání Viktora z redakce. Hlasování rozhodlo o odvolání Viktora jako redaktora z týdeníku.[4]

Reakcí na odvolání byl týdeník Sova, jednalo se ilustrovaný a satirický týdeník, který ostře kritizoval maďarizaci a maďarskou církev.[3] Po prvním vydání byl Viktor pronásledován církví a vládou a dostal od biskupa zákaz tištění týdeníku v Užhorodě. Zbylá čtyři vydání Viktor vydal v Budapešti, poté byly noviny zakázany.[2] Viktor byl donucen vyučovat na gymnáziu v Pětikostelí. V roce 1874 se rozhodl emigrovat do Ruska, zde našel místa na gymnáziích v Petrohradu a Moskvě. Poté se přestěhoval do Oděsy, kde až do své smrti vyučoval na místním gymnáziu.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Виктор Кимак na rusínské Wikipedii.

  1. ↑ a b ALMAŠIJ, Mychajlo. Rusínská pedagogická encyklopedie (Русинська педагогічна енциклопедія). Užhorod: [s.n.], 2005. 
  2. ↑ a b c MAGOCSI, Paul Robert; POP, Ivan. Encyclopedia of Rusyn History and Culture. Toronto: University of Toronto Press, 2002. 1 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0, ISBN 978-1-4426-7443-1. 
  3. ↑ a b POP, Ivan I. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Nakl. Libri 534 s. ISBN 978-80-7277-237-7. 
  4. ↑ PAĎAK, Valerij. Užhorodský týdeník Nový Svět (1871–1872). Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2006. 

Literatura

  • ALMAŠIJ, Mychajlo. Rusínská pedagogická encyklopedie (Русинська педагогічна енциклопедія). Užhorod: [s.n.], 2005. 
  • POP, Ivan Ivanovič. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Nakl. Libri 534 s. ISBN 978-80-7277-237-7. 
  • POP, Ivan Ivanovič; MAGOCSI, Paul Robert. Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 (anglicky) 
  • PAĎAK, Valerij. Užhorodský týdeník Nový Svět (1871–1872). Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2006. 

Související články

Zdroj