Viktor Jeník Zásadský z Gamsendorfu

Viktor rytíř Jeník Zásadský z Gamsendorfu
Velitel námořní základny Castelnuovo
Ve funkci:
1900 – 1901
Předchůdce Karl von Köppel
Nástupce Josef Mauler von Elisenau
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost kontradmirál (1904), kapitán řadové lodi (1899), fregatní kapitán (1894), korvetní kapitán (1891)
Titul rytíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Jeník Zásadský z Gamsendorfu (německy Victor Ritter Jenik-Zasadsky von Gamsendorf) (19. prosince 1848 Prešpurk – 11. května 1910 Bolzano) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1865 a zúčastnil se několika válek. Jako důstojník dělostřelectva postupoval v hodnostech a svou kariéru završil jako velitel válečného přístavu Castelnuovo (1900–1901). Po odchodu do výslužby získal hodnost kontradmirála (1904).

Biografie

SMS Budapest, vlajková loď kapitána Viktora Jeníka Zásadského z Gamsendorfu v letech 1899–1900

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Jeníků Zásadských z Gamsendorfu,[1] byl synem právníka Jiřího Jeníka Zásadského (1807–1879) a jeho manželky Josefíny, rozené Rumpelmayerové (1825–1903). Studoval na gymnáziu a v roce 1865 vstoupil jako kadet k námořnictvu, kde prošel výcvikem na školní lodi SMS Venus v Rijece. Za války s Itálií se na fregatě SMS Adria zúčastnil bitvy u Visu (1866). V letech 1868–1871 absolvoval na korvetě SMS Erzherzog Friedrich cestu na Dálný východ. Mezitím získal v roce 1871 hodnost praporčíka a v letech 1871–1874 byl pobočníkem admirála Petze.

Kromě služby na dalších lodích působil také u jednotek námořní pěchoty a Hydrografického úřadu v Pule a postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1879,[2] poručík I. třídy 1884).[3] Jako navigační důstojník sloužil na lodích SMS Lissa a SMS Kaiser Max, působil také v prezidiální kanceláři v námořní sekci na ministerstvu války (1884–1885). Po přidělení k pevnostnímu velitelství a námořnímu arzenálu v Pule byl v letech 1889–1891 dělostřeleckým důstojníkem na obrněné lodi SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie.[4]

V hodnosti korvetního kapitána (1. listopadu 1891)[5] byl velitelem námořní pěchoty v Pule (1891–1893),[6] následně byl prvním důstojníkem na obrněné lodi SMS Don Juan d'Austria (1893–1894).[7] K datu 1. listopadu 1894 byl povýšen na fregatního kapitána,[8] zastával funkce šéfa štábu divize a eskadry, v letech 1896–1898 byl přednostou VII. odboru pro výstavbu lodí u Námořního technického výboru.[9] Mezitím získal hodnost kapitána řadové lodi (1. května 1899)[10] a převzal velení bitevní lodi SMS Budapest (1899–1900).[11] Nakonec byl v letech 1900–1901 velitelem přístavu a pevnosti Castelnuovo (dnes Herceg Novi v Černé Hoře).[12] V červnu 1901 byl odeslán na dovolenou a nakonec v roce 1904 penzionován. Při příležitosti odchodu do výslužby získal hodnost kontradmirála (1. července 1904).[13] Po odchodu do penze se usadil v Bolzanu.[14]

Tituly a ocenění

Byl uživatelem šlechtického titulu rytíř, který rodina získala v 17. století. Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, XIII. díl; Praha, 1898 (reprint 1998) s. 220–222 ISBN 80-7185-158-2
  2. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 814 dostupné online
  3. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 938 dostupné online
  4. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1889; Vídeň, 1889; s. 123 dostupné online
  5. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1893; Vídeň, 1893; s. 1111 dostupné online
  6. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 9, 110 dostupné online
  7. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 148 dostupné online
  8. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1895; s. 1094 dostupné online
  9. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1897; Vídeň, 1897; s. 7, 126 dostupné online
  10. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1172 dostupné online
  11. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900 s. 6, 154 dostupné online
  12. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 288 dostupné online
  13. ↑ Služební postup Viktora Jeníka Zásadského z Gamsendorfu in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 79 dostupné online
  14. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 96 dostupné online
  15. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Viktora Jeníka Zásadského z Gamsendorfu in: Almanach für die k.u.k. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 9

Literatura

  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 163–167 (heslo Viktor Jenik Zasadsky von Gamsendorf) ISBN 3-7648-2519-7

Zdroj