Veselov

Veselov
Domy u silnice
Domy u silnice
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Žlutice
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°7′11″ s. š., 13°8′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 42 (2021)[1]
Katastrální území Veselov (4,56 km²)
PSČ 364 52
Počet domů 24 (2011)[2]
Veselov
Veselov
Další údaje
Kód části obce 180955
Kód k. ú. 780952
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselov (německy Paßnau) je malá vesnice, část města Žlutice v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 3,5 kilometru severozápadně od Žlutic. Prochází zde silnice II/205.

Veselov je také název katastrálního území o rozloze 4,56 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378, kdy patřila Chanovi z Veselova, který byl leníkem žlutických Rýzmburků. Roku 1394 je poprvé uváděna zdejší tvrz, ale z dalších majitelů jsou známi jen Hrzek z Veselova mezi lety 1399–1405 a Jan Zumr z Herstošic v roce 1526. Buď on nebo jeho synové Veselov připojili k holetickému panství. Od roku 1602[4] patřila část vesnice Václavu Zumrovi. Ten se zúčastnil stavovského povstání, za což byl potrestán ztrátou třetiny majetku, ke které patřila tvrz a dvůr ve Veselově s lesy, rybníky a dalším příslušenstvím. Novým majitelem se v roce 1626 stal Severin Thalon z Herštejna, který statek připojil k údrčskému panství. Veselovská tvrz již nebyla potřebná a po čase beze zbytku zanikla.[5]

V roce 1975 byl Veselov připojen ke Žluticím jako jejich nová část města.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 202 obyvatel (z toho 107 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 201 Němců. Až na šest židů se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 185 obyvatel: jeden Čechoslovák, 181 Němců a tři Židé. Kromě tří členů izraelské církve byli římskými katolíky.[7] V roce 2011 zde trvale žilo 40 obyvatel.[8]

Pamětihodnosti

  • Zaniklá kaple Nejsvětější Trojice na návsi u autobusové zastávky, zbořená po roce 1952[9]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. 
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Veselov – tvrz, s. 382. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277. 
  9. ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Veselov – kaple Nejsvětější Trojice [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj